Nacházíte se

Mirek Maryško nás opustil

V pátek dne 8. září zemřel Ing. Miroslav Maryško, CSc., bez jednoho měsíce padesát let zaměstnanec Fyzikálního ústavu. Po absolvování Fakulty slaboproudé elektrotechniky ČVUT byl nejprve zaměstnán ve Výzkumném ústavu sdělovací techniky, kde pracoval v oddělení zabývajícím se aplikacemi feritů v mikrovlnné technice. Hlubší zájem o základní fyzikální výzkum pak Mirka přivedl do oddělení feritů tehdy Ústavu fyziky pevných látek, kde byl v letech 1967-1971 řádným aspirantem, a od roku 1971 odborným, pak vědeckým pracovníkem. Od svého příchodu do oddělení feritů se věnoval studiu feromagnetické rezonance (FMR) zde připravovaných a zkoumaných materiálů. Prakticky vybudoval potřebnou aparaturu, jejíž podstatné vylepšení představoval nákup velkého elektromagnetu s vylepšenými parametry. Po mnoho let jím vedená skupina aktivně zkoumala širokou škálu oxidických materiálů v postupně rozšiřovaném oboru vlnových délek a Mirek se vedle experimentu zabýval i teorií FMR. Jeho příspěvky k této teorii jsou mezinárodně uznávány a přinesly mu řadu zahraničních kontaktů, jež později vedly k těsnější spolupráci.

Zásadní změnu jeho vědeckého zaměření a impuls k oživení jeho vědeckých aktivit způsobil nákup squidového magnetometru Fyzikálním ústavem v první polovině devadesátých let dvacátého století. Byl pověřen jeho uvedením do provozu, vybudováním experimentální skupiny k jeho obsluze a především tvorbou programu pro využití tohoto, v té době unikátního zařízení. To se mu podařilo ve velkém rozsahu a jeho příspěvek k získávání a interpretaci výsledků o magnetických vlastnostech nejrůznějších materiálů vedl k tomu, že se stal jako autor a spoluautor jedním z nejhojněji publikujících vědeckých pracovníků ústavu. Jeho spolupráce se neomezovala na skupiny a projekty z Prahy, resp. České republiky, ale byla široce rozkročena i do zahraničí.

Charakteristickým rysem Mirkovy povahy byl přátelský přístup ke spolupracovníkům, smysl pro humor a hluboký vztah k hudbě. Byl velmi dobrým klavíristou a vedle vážné hudby se zajímal i o hudbu jazzovou a mezi jazzovými hudebníky měl mnoho přátel a známých. V našich vzpomínkách zůstanou jeho četná klavírní vystoupení, jimiž obohacoval naše setkání při různých výročích, oslavách a přátelských besedách. Bude nám chybět nejen jako vynalézavý, spolehlivý a erudovaný vědecký partner, ale i jako přítel, který nikdy nezkazil dobrou náladu a bohatě k ní přispíval.

Jiří Hejtmánek