Publikace koedice SLON / SOÚ
Kniha se zabývá působením modernizačních a globalizačních trendů na hodnotové orientace, normy a klíčové aspekty životního způsobu české a hlučínské populace v evropském kontextu. Poznatky z lokálního výzkumu na Hlučínsku slouží ke konfrontaci s modernizací v jiných situacích a umožňují klást otázky vztahující se k problematice povahy univerzalizace současného způsobu života.
Kniha se zabývá fenoménem subkultur, konkrétně vybraných hudebních subkultur mládeže v současné České republice. Představuje tradiční i současné teorie a přístupy ke studiu subkultur, a to jak v zahraničí, tak i v českém a postsocialistickém kontextu. Věnuje se především otázkám hodnot a politizace subkultur, jejich vnitřní diferenciaci a vztahu k sociální struktuře a alternativnímu životnímu stylu.
Kniha je věnována národní identitě Čechů a Češek z různých pohledů. Lidé mají tolik sociálních identit, kolika sociálních skupin jsou členy. Hlavní pozornost je věnována sociální skupině zvané národ, sociálním emocím (národní hrdosti), které lidé k národu mají, národním předsudkům a stereotypům. Autorky a autoři knihy zkoumali, kdo je považován za opravdového Čecha či Češku, jaké postoje mají lidé k cizincům, kteří přicházejí pracovat a žít do České republiky.
Poskytování péče o seniora v rodině je náročný úkol a praktická podoba této péče může mít mnoho tváří. Kniha Radky Dudové se zaměřuje na palčivé otázky a problémy, které v České republice péči o seniory provázejí z pohledu pečujících blízkých osob. Klade vedle sebe výsledky analýzy mediálního a politického diskurzu a výsledky biografického výzkumu neformálních pečovatelek a pečovatelů. Pojmenovává přitom rozpory a paradoxy, které v této oblasti existují.
Kniha se zabývá tím, jak se v průběhu tří generací (z)měnil pospolitý, pracovní, rodinný a náboženský život na Hlučínsku. Je zaměřena na období zhruba od konce druhé světové války po současnost. Zahrnuje tedy více než šedesát let, během kterých obyvatelé Hlučínska uzavírali sňatky, vychovávali děti, stavěli domy, chodili do kostela, modlili se, pracovali, utvářeli svou regionální identitu, tedy žili své dny všední i sváteční.
Kniha, jež vznikla v rámci projektu „Dějiny a současnost české sociologie“, zkoumá vliv sociologie na jiné vědní obory (případně vliv oboustranný), a to specificky v Českých zemích, resp. Československu a České republice. Zabývá se doposud nepříliš prozkoumanou problematikou vlivu sociologie (a to primárně sociologie české) na vybrané vědní obory v českém prostředí, její intervence a vstupování do nich: konkrétně do uměnovědných oborů, etologie a archeologie.
Kniha se zaměřuje na současná uspořádání partnerství a rodiny a vysvětluje jejich proměny a různorodost. Zároveň se věnuje analýze toho, jak lidé kombinují pracovní a soukromý život, jak se způsoby tohoto kombinování mění v čase a jaká nerovně rozložená rizika z toho vyplývají. Tyto proměny nahlížejí autorky perspektivou výzkumu životních drah.
Hlavním cílem knihy je zmapovat vztah mezi rodinnou situací jedince a jeho celkovým zdravím a psychickou pohodou. Autorky se přitom zabývají vztahem mezi rodinným stavem a přítomností dítěte v domácnosti na straně jedné a hodnocením vlastního zdravotního stavu, výskytem zdravotních omezení, zdravým životním stylem a duševním zdravím na straně druhé. Základním výsledkem jejich analýz je, že data z těchto výzkumů poskytují smíšený obraz vztahu mezi rodinným stavem a zdravím.
Kniha systematicky analyzuje prostorové vzorce výsledků parlamentních voleb na území Česka v meziválečném období a v období 1992 až 2006. Autoři sledují jak změny prostorových vzorců volebního chování voličů v čase, tak jejich souvislosti se vzorci socio-ekonomických a demografických charakteristik populace.
Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt.
This book explains why Czech voters choose specific parties. The focus is on the long-term determinants of electoral behaviour (cleavages, left-right orientation, and party identification) and on four parties with long-term representation in the Czech parliament: ČSSD, KDU-ČSL, KSČM and ODS. Moreover, the authors focused on changes in the determinants of electoral stability over time.
Book in broad historical, social and political context analyzes the main characteristics and the position of the Communist Party of Bohemia and Moravia in the Czech political system after 1989. It examines the nature and dynamics in time the anti-system identity, the historical development of conditional party, its program and policy objectives, as well as group interests and shared values that it represents.
The central empirical puzzle addressed in this book is why are Czech citizens’ attitudes towards key facets of democracy so similar under socialist democracy in 1968 and liberal democracy in 2008? Examining unique survey datasets from the late 1960s and 2008 this book reveals that Czech and Slovak citizens’ political attitudes can justifiably be characterised in terms of stability.
The area that comprises today’s Czech Republic has a long and rich history of providing childcare facilities to preschool children. Kindergartens continue to be popular to this day and at present almost all Czech children attend these facilities. On the other hand, nurseries nearly vanished in the Czech Republic.
V první části studie se věnuji otázce toho, co vědní politiky nazývají společenským nebo vnějším „impaktem“ sociálních věd a jeho vykazování v systémech hodnocení výzkumu. Diskutuji „logiku výkazu“ a různé možnosti, limity a podoby, kterých tato logika nabývá v hodnocení výzkumu v České republice a ve Velké Británii. Vedle ní stavím „logiku účasti“, tak jak je rozvíjena v praxi participativního výzkumu a veřejné sociologie.
Kniha nabízí pohled na fungování demokracie z perspektivy důvěry. V demokratickém systému vymezuje tři základní kanály důvěry: systémovou důvěru, tedy legitimitu režimu, důvěru v instituce a obecnou důvěru vůči druhým lidem. Na základě teorií demokracie od Tocquevilla až po ty současné si klade otázky po roli jednotlivých typů důvěry, jakož i po důsledcích nedůvěry na různých úrovních demokratického systému.
Cílem knihy je poskytnout výzkumníkům užitečnou pomůcku při práci s dostupnými datovými zdroji, které se týkají České republiky, její společnosti, politického systému a ekonomiky. Zároveň by tato kniha měla posloužit výzkumníkům jako příručka pro zpracovávání dat z vlastních výzkumu. Kniha je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na problematiku managementu dat a představení datových archivů, technologií a standardů pro přístup k datům.
Málokterá oblast veřejné politiky je opředena tolika mýty jako péče o předškolní děti. Tyto mýty znemožňují potřebné změny rodinné politiky, neboť blokují rozvoj racionální společenské diskuse, která by se neopírala o ideologické argumenty, ale o poznatky soudobých mezinárodně uznávaných vědeckých studií.
Živitelství představuje historicky a sociálně proměnlivý jev, který může nabývat podoby výhradního či převážně mužského anebo ženského živitelství či spoluživitelství. Kniha se zaměřuje na praxi živitelství (ale i pečovatelství) a její vymezení z perspektivy rodičů. Autorky publikace zajímá reflexe vztahu mezi živitelstvím a péčí a vnímání důsledků určitého uspořádání rodičovských rolí pro seberealizaci a možnosti uplatnění rodičů v rodině i mimo ni.
Kniha se zabývá fenoménem subkultur, konkrétně vybraných hudebních subkultur mládeže v současné České republice. Představuje tradiční i současné teorie a přístupy ke studiu subkultur, a to jak v zahraničí, tak i v českém a postsocialistickém kontextu. Věnuje se především otázkám hodnot a politizace subkultur, jejich vnitřní diferenciaci a vztahu k sociální struktuře a alternativnímu životnímu stylu.
Kniha je vědeckou monografií i studijním textem pro vysokoškolské studenty oboru sociální politika či přímo kursu bytová politika. Je členěna do pěti hlavních kapitol, které čtenáře postupně seznamují s jednotlivými tematickými okruhy. První část knihy pojednává o smyslu a obecných principech bytové politiky. Autoři popisují vazby mezi bydlením, trhem a státem.
Kdo je kdo v české sociologii a příbuzných oborech je vůbec první oborovou encyklopedií žijících osobností české sociologie, demografie, sociální antropologie, sociální ekologie, sociální filosofie, sociální psychologie, sociálních dějin, sociální geografie, sociální politiky a dalších příbuzných oborů.
Kniha je věnována problematice fungování samospráv ve venkovských obcích v České republice a jejich možnostem ovlivňovat lokální rozvoj. Autoři popisují formální i neformální charakteristiky samospráv venkovských obcí, sledují agendu samospráv a procesy přijímání rozhodnutí v zastupitelstvech. Zároveň se zabývají problematikou lokálních rozvojových potenciálů a rozvojových příležitostí a deficitů venkovských obcí.
Autoři se soustředí na analýzu procesů spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě z mnoha perspektiv. Především jak rozumí zmiňovaným procesům jednotliví lokální aktéři. Nebo jak fungují procesy participace, spolupráce a partnerství, jaké jsou jejich přínosy, ale také s jakými obtížemi se uvedené procesy prosazují. Kniha obsahuje jak teoretické uvedení do problematiky partnerství a participace, tak konkrétní příklady praxe jejich naplňování v regionech a obcích.
Monografie popisuje hlavní přelomové body ve zkoumání vzdělanostních nerovností, podává základní kvantitativní údaje o přechodu k vyššímu vzdělání v ČR, ukazuje, jaká je funkční gramotnost české dospělé populace a shrnuje vývoj nerovností v přístupu ke středoškolskému a vysokoškolskému vzdělání. Poskytuje zároveň novou analýzu vývoje mezigeneračního přenosu dosaženého vzdělání z rodičů na děti, a to pomocí mobilitních tabulek a log-lineárních modelů.
Na pozadí historického vývoje české společnosti a v kontextu teoretických přístupů feministické sociologie ke studiu pracovní a rodinné sféry analyzujeme biografické rozhovory se ženami různých věkových skupin v různých fázích rodinného cyklu i v různých situacích na trhu práce.
Tato studie kombinuje sociologický a ekonomický pohled na českou rodinu s genderovým přístupem, což umožňuje zachytit některé její vnitřní proměny v průběhu posledního desetiletí z jiných zorných úhlů, než bývá obvyklé. Objektem analýzy jsou jednak úplné rodiny (rodinné domácnosti), neboť jsou převažujícím typem domácností - jsou sledovány změny v jejich ekonomickém postavení, jednak ekonomicky aktivní muži a ženy.
Newsletter
Facebook
Twitter