ročník 9, číslo 2/2008: Marginalizované skupiny žen (a mužů)

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 
druhé číslo časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum je v tomto roce zaměřeno namarginalizované skupiny žen (a mužů). Současný vývoj západního kapitalismu spolu s procesy globalizace, vyznačujícími se ambivalentními vývojovými tendencemi, kdy pokrok v jedné oblasti je doprovázen regresem v oblasti jiné, má nejednoznačné dopady rovněž na postavení žen a mužů v soudobých společnostech, a tedy i na změny genderových společenských struktur. Jednotlivé texty se proto snaží popsat a analyzovat tyto ambivalence současnosti prostřednictvím zkoumání marginalizovaných skupin žen (a mužů) v souvislosti s překrýváním a prolínáním různých askriptivních sociálních kategorií, jakými jsou gender, třída, věk, národnost či občanství, sexuální orientace, etnická příslušnost nebo geografická lokalita. Toto číslo si klade za cíl upozornit na nově reflektované nerovnosti mezi jednotlivými skupinami žen (a mužů) v souvislosti s kapitalistickou modernizací a globalizačními procesy, které společnosti konfrontují s různými formami útlaku a nerovnostmi. 
V rubrice Gender jsou publikovány dva texty upozorňující na témata, která u nás dosud nejsou příliš sledována a rozpracována. V prvním z nich, který nese označení Na křižovatkách nerovností: gender, třída a rasa/etnicita, se Marta Kolářová zaměřuje na různé možnosti konceptualizace problematiky „intersekce nerovností“ neboli jejich prolínání, protínání, křížení či kombinace, neboť téma marginalizovaných žen, znevýhodněných na základě třídy a rasy/etnicity u nás dosud nebylo v českých genderových studiích dostatečně rozpracováno a ve výzkumech sociální stratifikace dokonce nebylo vůbec rozpracováno. Ondřej Horký v textuGender a rozvoj: co nás rozděluje, co nás spojuje reflektuje jak malý zájem české akademické komunity o problematiku genderu a rozvoje, tak jednostrannost diskursu mezinárodních organizací orientovaných na rozvojové politiky (zejména ve třetím světě), které zůstaly v zajetí paradigmatu jednorozměrné modernizace. V neposlední řadě nás autor seznamuje s rozvojovými projekty realizovanými tuzemskými organizacemi v zahraničí, které se vyznačují nízkou citlivostí vůči genderu (rozšířená verze případové studie těchto projektů je dostupná na www.genderonline.cz). 
Ve druhém bloku věnovaném rovným příležitostem se můžete seznámit s textem Ivy Šmídové Muži na okraji: systémové znevýhodnění mladých mužů bez maturity? Autorka v něm reaguje jak na mediální diskuse ve školství v českém prostředí, tak na výsledky domácích výzkumů z oblasti školství, respektive na jejich nedostatečnou genderově senzitivní reflexi, když téma marginalizace chlapců/mužů ve vzdělání pojednává na základě zahraničních studií a v nich rozpracovaných přístupů kritickým prizmatem genderové analýzy. V dalším článkuGenderové nerovnosti ve stáří: marginalizace a znevýhodnění žen ve stáří autorka Jaroslava Hasmanová Marhánková poukazuje na nedostatečné uchopení vztahu mezi genderem a věkem, kdy konstrukce procesu stárnutí bývá ve vztahu k ženám soustředěna často pouze jednostranně na negativní aspekty stárnutí. Autorka se dále zaměřuje na to, jak může být gender samotný v kontextu stárnutí redefinován a jak tato redefinice může vytvářet potenciál pro reverzi či subverzi dosavadních mocenských genderových vztahů. 
Další rubrika – Výzkum – obsahuje články na různá témata, které pojednávají o marginalizaci žen v  některých oblastech sociálního života. Na sociální práci se zaměřuje text Radky Janebové a Lucie Černé Konstrukce žen-klientek a mužů-klientů v praxi sociální práce. Na základě vlastní provedené kvalitativní studie v něm autorky upozorňují na nebezpečí marginalizace klientek a klientů v rámci práce tohoto typu ze strany sociálních pracovníků a pracovnic. V článku Mateřství, rodina a práce z pohledu matek malých dětí se Hana Maříková zabývá otázkou konstrukce vztahu mezi prací a rodinou u těchto žen a analyzuje, jaký dopad má určité nadefinování si možností kombinace práce a rodiny na genderovou rovnost. Autorský kolektiv ve složení Alena Křížková, Andrew M. Penner a Trond Petersen se ve své analýze statistických dat metodou lineární regrese zaměřil na problematiku Genderových nerovností v odměňování na stejné pracovní pozici, který považují za jeden z faktorů sociálního vyloučení žen. Analýza situace v odměňování žen a mužů v období před naším vstupem do EU, kdy byla přijata legislativa za účelem eliminace genderové nerovnosti v této sféře, vytváří základ pro vyhodnocování následného vývoje v této oblasti. Rovněž další text se týká trhu práce, byť z jiného zorného úhlu. Marcel Tomášek a Radka Dudová v článkuSekundarizace pracovního trhu v ČR: příklad práce pokladních v prodejnách zahraničních obchodních řetězců upozorňují na dopady negativní pracovní flexibility v tomto sektoru práce, které vyústily ve specifický proces „sekundarizace“ daného povolání. 
V tomto čísle rovněž najdete recenze publikací, zprávy a komentáře. Recenze se týkají témat jako politika v éře globalizace, lidská práva ze západních, islámských a konfuciánských perspektiv, proměn aktérů v globální době a proměn bílých žen a mužů z dělnické třídy na konci minulého století. Zprávy se dotýkají problematiky sociálních práv a genderové spravedlnosti, diskriminace azylantů a azylantek u nás, tématu posílení postavení žen v rozvojovém světě. Dočíst se můžete rovněž o konferencích věnovaných sexualitám či tématu první konference sociologie rodiny ČMSS pojednávajícím o reprodukci a intimitě. 
Na závěr bychom rádi poděkovali všem členům a členkám redakční rady, kteří se významným způsobem podílejí na rozvoji časopisu a jeho etablování v rámci vědecké komunity v České republice i na jeho prezentaci v zahraničí. V neposlední řadě děkujeme všem recenzentům a recenzentkám textů tohoto čísla, bez jejichž hodnotné práce by nebylo možné číslo v této podobě vydat.