ročník 14, číslo 1/2013: Gender v akademickém prostředí

Editorky: Kateřina Cidlinská, Marcela Linková, Hana Tenglerová

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

vítáme Vás nad prvním číslem časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum v roce 2013, které je věnováno tématu genderu v akademickém prostředí. Gender a věda je pevnou součástí feministického a genderového bádání od 70. let 20. století. V rámci něj lze rozlišit tři základní směry, kudy se tázání badatelek a badatelů v této oblasti ubíralo. První analyzoval zejména maskulinní povahu vědeckého bádání a dopady na utvářenou znalost, metodologie, teorie a interpretace. Druhý proud se zaměřoval na postavení žen v akademickém prostředí. Zkoumal horizontální a vertikální segregaci, vliv rodičovství na akademické dráhy a vědecký výkon, analyzoval kombinaci práce a rodiny, negativní dopady maskulinní vědecké kultury na možnost žen v tomto prostředí prospívat a otázky definice a měření kvality a úspěchu. Postupem doby se přidal třetí proud, kritická analýza vědních politik, která se soustřeďuje za prvé na analýzy politik na podporu genderové rovnosti ve vědě a za druhé na genderové aspekty a dopady politik výzkumu, vývoje a inovací obecně.

V rámci tematického bloku Vám nabízíme příspěvky, které se různým způsobem dotýkají témat všech tří výše uvedených proudů bádání. Pro toto číslo se nám podařilo získat článek Marieke van den Brink a Yvonne Benschop „Genderové praktiky v konstrukci akademické excelence: Ovce s pěti nohama“, který na základě empirické studie udělování profesur v Nizozemsku ukazuje, jak je údajně genderově neutrální koncept excelence vnitřně silně genderovaný, a nelze proto tvrdit, že se akademický svět při rozdělování odměn a zdrojů řídí normativním principem meritokracie. Text Marcely Linkové a Alice Červinkové „Vlastní laboratoř“: akademické trajektorie a gender v současných biovědách“ se zabývá prolínáním kariér a mateřství, respektive dopadu ideologie mateřství a odtělesněného subjektu trhu práce v kontextu měnící se organizace výzkumu v biovědách v České republice. Postavení a kariérám žen v akademické oblasti se věnuje i Zuzana Štefková, která se však zaměřuje na oblast uměleckých škol zejména v USA. Článek Gabriely Fatkové „O čem se nemluví: Příspěvek k problematice sexuality terénního výzkumníka“ se zabývá opomíjeným až tabuizovaným tématem sexuality badatele v antropologickém výzkumu. Autorka na základě nejen vlastních studijních a výzkumných zkušeností poukazuje na problém strnulého metodologického formalismu, který je často v rozporu s výzkumnou praxí a dostává výzkumníky a výzkumnice do eticky svízelných situací, kdy upřímnost může znamenat ohrožení vlastní kariéry.

Institucionálnímu nastavení vědeckého prostředí se dále věnuje zpráva z projektu GENDERA Alexandry Bitušíkové a zpráva Kateřiny Cidlinské z mezinárodního workshopu o mentoringových programech Evropské sítě mentoringových programů pro ženy ve vědě eument-net. Marcela Linková pak zprostředkovává průběh Genderového summitu 2013. Dále Vám přinášíme rozhovor Marcely Linkové s Elżbietou Oleksy z Centra ženských studií univerzity v Lodži, které minulý rok oslavilo své již dvacáté narozeniny. Linková s Oleksy hovoří především o vývoji agendy a strategií centra a genderové rovnosti ve vědě v posledních dvou dekádách a o budoucnosti feminismu, tedy o politikách na podporu genderové rovnosti ve vědě. Teoretickému rámování tvorby vědecké znalosti je věnována recenze knihy Janet A. Kourany Philosophy of Science After Feminism zabývající se konceptem společensky odpovědné vědy, jíž se chopila Alena Ortenová. Kateřina Lišková zde recenzuje knihu Nejisté vyhlídky autorského kolektivu NKC – ženy a věda, která je věnována genderovému zkoumání proměny vědy a vědních politik. Kateřina Cidlinská připravila recenzi monografie Lucie Jarkovské Gender před tabulí: Etnografický výzkum genderové reprodukce v každodennosti školní třídy, která nás tematicky vrací na úplný začátek – k  produkci a reprodukci genderových nerovností v procesu základního vzdělávání.

Mimo téma jsou v časopise publikovány také další stati. Článek Blanky Nyklové se věnuje rozboru teoretického pozadí české feministické scény. Další dva články se zabývají utvářením genderových vzorců z perspektivy dětí a dospívajících. Stať Michaely Bartošové Kvapilové a Lenky Slepičkové se zabývá genderovými rolemi v rodině a stať Ireny Smetáčkové, Heleny Čechové, Karolíny Klasové a Barbory Slavíčkové se věnuje konstrukci ideálu chlapecké krásy.

Tematický blok gender v akademickém prostředí se zaměřuje na otázky, které jsou poměrně nové, i na ty, o kterých se sice již delší dobu diskutuje, avšak spíše v zahraničí. V českém kontextu dosud nebyla věnována oblasti genderu, vědy a vzdělávání větší pozornost. Doufáme proto, že číslo přispěje k rozproudění diskuse i v českých vodách. Děkujeme všem, kteří se podíleli na vzniku tohoto čísla, zejména recenzentkám a recenzentům, a Vám milé čtenářky a milí čtenáři přejeme inspirativní čtení.

Kateřina Cidlinská, Marcela Linková, Hana Tenglerová

hostující editorky