ročník 15, číslo 2/2014: Gender a krize

Editorky: Alena Křížková a Lenka Formánková

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

současná ekonomická krize je téma, kterým jsme v současnosti neustále obklopeni, jak v mediálním či politickém diskursu, tak v naší každodennosti. Přesto v České republice i ve střední Evropě dosud chybí vědecké analýzy a diskuse nad genderovými souvislostmi a dopady krize na genderové vztahy. Ekonomická krize vstoupila zhruba před více než pěti lety do genderově strukturované reality politik, institucí, diskursů a praktik a prohloubila tak existující nerovnosti. Protikrizová opatření, která jsou přijímána, mají další genderové dopady (např. podpora některých odvětví, fiskální opatření dopadající odlišně na různé skupiny populace a na jednotlivé segmenty trhu práce, oslabování role sociálního státu).[1] Regulační opatření se odrazila nepříznivě na financování a legitimitě nástrojů sociálního státu. V důsledku toho dochází k situaci, kdy je na jedné straně silně snížena podpora těch, kdo z jakéhokoli důvodu nepracují v placeném zaměstnání,[2] ale ani placená práce není ochranou před propadem do chudoby.[3] Rozdíly v možnosti uplatnit se na trhu práce a vyjednávat své pracovní závazky budou mezi různými skupinami populace narůstat, zejména podle linie genderu, třídy, občanství, etnicity atd. Nerovnosti mají tendenci vzrůstat i v rámci domácností, a to odlišně v různých fázích životního cyklu.[4] Situace se také mění v různých fázích ekonomické krize. Důsledkem krize není „pouze“ nárůst nezaměstnanosti, ale dochází k mnohem dlouhodobějším a vážnějším změnám ve struktuře pracovních vztahů.[5] Výrazně se zhoršují pracovní podmínky a narůstá objem prekérní práce a práce na černo. Tyto změny s sebou přinášejí narušení jednostranné orientace západní společnosti na práci ve smyslu placeného zaměstnání, která stojí v základech politiky sociálního začleňování. Participace na trhu práce dnes již není zárukou základní sociální a příjmové jistoty. Je třeba rovněž reflektovat propojení trhu práce se soukromou sférou reprodukce (péče, práce v domácnosti, neplacená práce jako taková), pokud máme porozumět vlivu ekonomické krize na životy žen a mužů[6] a na partnerská a rodinná soužití.

Toto monotematické číslo časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum přináší celkem sedm statí, které z různých úhlů pohledu analyzují genderové souvislosti ekonomické krize v české a středoevropské společnosti. Stať Beáty Nagy a Évy Fodor „Při odlivu klesají všechny lodě“: Dopady hospodářské krize po roce 2008 na muže a ženy ve střední a východní Evropě se soustředí na specifika dopadů krize na uplatnění v placeném zaměstnání pro ženy a muže v tomto regionu. Zkoumají jak dopady krize na zaměstnanost pomocí srovnávacích statistik, tak i genderové rozdíly ve vnímání dopadů krize z dat Evropského sociálního výzkumu. Radka Dudová a Hana Hašková ve své stati Prekérní práce pečujících žen v kontextu ekonomické krize zavádějí pojem prekérní práce a v souvislosti s dopady krize jej využívají při analýze zhoršování situace žen s odpovědností za péči v České republice. V další stati nás Dorota Szeleva zavádí do současného Polska: The second wave of anti-feminism? Post-crisis maternalist policies and the attack on the concept of gender in Poland, kde se zaměřuje na úsporná opatření a zejména změny v rodinné politice v době krize a na současný útok proti feminismu ze strany církve. Kateřina Kolářová ve stati (Ne)přizpůsobeni krizi, nezpůsobilí občanství? „Postižení“ a „rasa“ v diskursech krize analyzuje neoliberální diskurs týkající se protikrizových opatření v České republice. Ve stati Intersekcionální perspektiva zkoumání dopadů krize na životní dráhy v ČR: gender, třída, věk (a rodičovství) Alena Křížková a Lenka Formánková uplatňují kvantitativní intersekcionální přístup při analýze proměn životních drah žen a mužů v důsledku krize v České republice. Následující dvě stati se z kvalitativní sociologické perspektivy zabývají specifickými oblastmi trhu práce. Článek Síťový marketing: Nadějná pracovní příležitost pro ženy? Ireny Lištiakové a Lucie Jarkovské je případovou studií firmy založené na síťovém marketingu, kde ženy hledají příležitost v podobě flexibilní, ale špatně placené a nejisté práce. Článek Genderové inovace v malém podnikání. Institucionální podmínky a dosahování genderové (ne)rovnosti u podnikatelských párů Marie Dlouhé, Nancy Jurik a Aleny Křížkové zkoumá vliv institucionálních podmínek, jako je daňový systém a rodinná politika na strategie kombinace podnikání a rodinného života v podnikatelských párech v České republice.

V tomto čísle také přinášíme dva rozhovory: rozhovor Zuzany Uhde a Aleny Křížkové s feministickou ekonomkou Ewou Rumińskou-Zimny a rozhovor Zuzany Uhde s politickou teoretičkou péče Joan Tronto.

Přejeme příjemné, i když jistě znepokojující čtení!

Alena Křížková a Lenka Formánková

hostující editorky