ročník 16, číslo 2/2015: Transnacionální feminismus

EDITORKA: ZUZANA UHDE

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

v současnosti se v rámci feministického myšlení dostává do popředí interpretační směr transnacionálního feminismu, který vytváří i rámec předkládaného tematického čísla časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum. Transnacionální feminismus nepředstavuje zcela jednotný teoretický směr, jedná se ale o perspektivu, z níž je na jednotlivá témata a problémy nahlíženo. Termín transnacionální zde odkazuje k přístupu, který překračuje hranice národních států a analytickou pozornost soustředí na transnacionální formy akumulace kapitálu, transnacionální kulturní výměnu, transnacionální životní formy nebo transnacionální mocenské vztahy. Tento přístup umožňuje kontextuálně zakotvenou analýzu v globalizujícím se světě, ve kterém se globální nerovnosti stávají součástí našich intimních životů a náš každodenní život je utvářen vzdálenými procesy a vztahy. A právě tyto vzájemné souvislosti genderových struktur v různých částech světa je třeba nyní odkrývat.

Transnacionální feminismus v některých ohledech navazuje na dříve převládající směr postkoloniálního feminismu. Oba směry feministického myšlení je ovšem třeba rozlišit. Postkoloniální feminismus je zakotven v historické reflexi kolonialismu a imperiální politiky a dekonstruuje mocenské vztahy mezi ovládajícími a ovládanými, jež se přes rozpad koloniálních říší po druhé světové válce stále částečně podílejí na reprodukci geopolitických, sociálních i genderových nerovností. Naproti tomu transnacionální feminismus reaguje na probíhající proměnu vztahů mezi jednotlivými makroregiony a je zakotven v reflexi globalizačních procesů, které se zintenzivnily především po rozpadu bipolárního světa na počátku 90. let. Současný kontext globálního kapitalismu, který národní státy absorbuje do širšího rámce transnacionálních a nadnárodních institucí, přetváří a dává koloniálním a postkoloniálním reprezentacím nové významy. V analytickém hledáčku transnacionálního feminismu jsou vykořisťované, utlačované a jinak marginalizované skupiny žen (a mužů) v globálních interakcích a vztahy mezi odlišně situovanými sociálními aktéry na různých úrovních (od úrovně individuální přes lokální, národní, transnacionální, makroregionální až k rovině globální). Transnacionální feminismus rovněž překonává metodologický nacionalismus, který tím, že se omezuje pouze na rozbory v rámci jednotlivých států, nemůže postihnout vzájemné souvislosti transnacionálních praktik, jež se mohou sice odehrávat lokálně, jejichž příčiny i důsledky hranice států ale překračují, a i v tomto ohledu může být potřebnou inspirací pro sociálněvědní výzkum u nás.

Články a další texty v tomto tematickém čísle předkládají různé způsoby uchopení transnacionální feministické analýzy. Chandra Talpade Mohanty ve svém článku sleduje, jak její dnes již kanonický text Očima Západu cestoval a jak se jeho interpretace proměňovaly v různých socio-politických a kulturních kontextech, což jí umožňuje kriticky pojmenovat dopady neoliberální geopolitiky na současné feministické myšlení. Radka Janebová ve svém příspěvku prezentuje formující se směr transnacionální feministické sociální práce. Andrea Kuchyňková spolu s Petrou Ezzeddine zkoumají translokální genderové rekonfigurace v cirkulární migraci pečovatelek z České republiky do Rakouska, což jim umožňuje rozkrýt paradoxní důsledky migrace v podobě nesouladu mezi zlepšující se sociální pozicí v zemi původu a marginalizovaném postavení nájemných pečovatelek v domácnosti v cílové zemi.

Arlie R. Hochschild se ve své eseji o náhradním mateřství věnuje transnacionálnímu reprodukčnímu byznysu, který je pro mnohé přijatelný, ač se v podstatě jedná o obchod s dětmi před jejich narozením, a který přímo těží z prohlubujících se globálních nerovností. V rubrice rozhovor otiskujeme diskusi s aktivistkami ze Zambie, které kriticky reflektují praxi rozvojové spolupráce a to, jakým způsobem chudobu v Africe spoluutvářejí transnacionální ekonomické a geopolitické vztahy. Transnacionální feminismus přímo rezonuje také s některými recenzovanými knihami, např. s knihou Gender and Global Justice editovanou Alison Jaggar nebo knihou Dálková láska manželů Beckových.

Transnacionální feminismus a konkrétně texty v tomto čísle otevírají řadu otázek, které by si zasloužily více pozornosti rovněž ve veřejné diskusi. Podstatné je právě uvědomění si, že pochopení toho, co se děje kolem nás, není možné, pokud se omezíme na rozbory české společnosti.

Zuzana Uhde