ročník 8, číslo 1/2007: Genderové aspekty multikulturní reality

Obálka

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
dovolte mi několik slov úvodem k prvnímu letošnímu číslu časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum, které je věnováno feministickým reflexím otázek spojených s multikulturní situací současných společností, s feminizací migrace, vyostřováním globálních nerovností a novými formami marginalizace a exkluze v globální ekonomice. 
   V rubrice gender přinášíme článek Marty Kolářové Globální muž a lokální žena?, ve kterém autorka shrnuje dosavadní feministické analýzy procesů globalizace a rovněž kritiky přístupů převládajících v sociálních vědách, které genderovou dimenzi problému dosud do značné míry opomíjejí. Tematicky na to navazuje článek Terezy Hendlové Dynamika domácích prací z globálního hlediska, který se věnuje současným problémům spojeným s přesouváním pečovatelské práce na migrantky, čímž vznikají globální řetězce péče a nové nerovnosti mezi ženami napříč třídní příslušností, etnicitou a národností. Marek Hrubec pak ve svém článku rozvíjí feministickou kritickou teorii zneuznání s ohledem na dynamiku sociálních konfliktů vedoucích na jedné straně k proměnám systému hodnocení výkonu a novému ocenění projednávaných činností, na druhou stranu ale k zneuznání těchto činností v jejich původní formě. 
   V druhém bloku, který se v tomto tematickém čísle vztahuje k tématu kulturní diverzity, otiskujeme článek Blanky Knotkové-Čapkové Marginalizace, reprezentace a identita podrobených v kontextu současné indické společnosti, ve kterém se autorka věnuje indické společnosti a kontextualizaci současných problémů prostřednictvím postkoloniálních studií a multikulturních a feministických teorií. V článku Kultura, gender a migrace se Martina Rašticová zabývá indickými imigranty v USA a pomocí přístupů transkulturní psychologie si všímá proměn kulturních tradic a hodnot v novém prostředí. Martina Horáková pak ve svém článku Jak psát o odlišnosti: Autobiografické reakce původních obyvatelek Severní Ameriky a Austrálie na mainstreamový feminismus aplikuje přístupy postkoloniálních studií na analýzu narativních výpovědí původních obyvatelek Austrálie a Severní Ameriky. 
   V rubrice výzkum se čtenáři a čtenářky mohou seznámit s výzkumem Catherine Vassilikou, která se věnovala imigrantkám zaměstnávaným jako pečovatelky a pomocnice v domácnosti v Řecku. Poslední článek Hany Klamkové Rod a rasa se zabývá historickým výzkumem role genderu a rasy v nacionalistické ideologii Třetí říše. 
   Tématu globalizace, multikulturalismu, nových forem globálních nerovností a feminizaci migrace je věnována i rubrika recenze. V tomto čísle představujeme mimo jiné sborník Arlie Hochschild a Barbary Ehrenreich Global Women. Nannies, Maids, and Sex Workers in the New Economy, knihu Seyly Benhabib The Claims of Culture: Equality and Diversity in the Global Era, dále dnes již klasickou knihu bell hooks Feminist Theory. From Margin to Center a publikaci kolektivu autorů Gender and International Migration in Europe. Za zmínku stojí rovněž recenzní stať Beth Lazroe, která v ní navazuje na pražskou výstavu reklamních plakátů objektivizujících ženské tělo. 

Jménem redakce bych ráda poděkovala recenzentům a recenzentkám, kteří se podíleli na recenzním řízení. Tímto monotematickým číslem si klademe za cíl zejména uvést témata spojená s globalizací a multikulturalismem do genderových studií v České republice. Genderové analýzy společenských nerovností dnes musejí zahrnout rovněž další dimenze, jako jsou třída, etnicita, rasa, náboženství, sexuální orientace, národnost atd., které ve vzájemném spolupůsobení vytvářejí sítě vícenásobného znevýhodnění a nespravedlností a komplikují možnosti jejich nápravy. Naším cílem tak bylo upozornit na tyto otázky v českém prostředí a otevřít diskusi o transnacionálních problémech feministické teorie a genderových studií a o vztahu multikulturalismu a feminismu v souvislostech globalizujícího se kapitalismu.

Zuzana Uhde
šéfredaktorka

Obsah čísla

Gender

Marta Kolářová:
Globální muž a lokální žena? Feministický pohled na globalizaci [1-5]

Tereza Hendlová:
Dynamika domácích prací z globálního hlediska [6-12]

Marek Hrubec:
K feministické kritické teorii zneuznání [13-15]

Kulturní diverzita

Blanka Knotková-Čapková:
Marginalizace, reprezentace a identita podrobených v kontextu současné indické společnosti [16-24]

Martina Rašticová:
Kultura, gender a imigrace. Sociálněpsychologické hledisko socializace indických imigrantů ve Spojených státech amerických [25-32]

Martina Horáková:
Jak psát o odlišnosti: Autobiografické reakce původních obyvatelek Austrálie a Severní Ameriky na mainstreamový feminismus [33-39]

Výzkum

Catherine Vassilikou:
Immigrant Women in Greece. A Biographical Study of Domestic Workers [40-45]

Hana Klamková:
Rod a rasa: ‚Ženská otázka‘ v Tretej ríši [46-51]

Recenze

Beth Lazroe:
JAKO FACKA: Vizuální útok v pražských ulicích [52-55]

Zuzana Uhde:
Péče jako nedoceněná nájemní práce v globální ekonomice [56-59]

Ondřej Lánský:
Demokracie a univerzální lidská práva [61-62]

Hana Víznerová:
Bílý a multikulturní feminismus: sebekritika a proměny feministického hnutí [63-65]

Šárka Hastrmanová:
Odkrývání „neviděné“ dimenze evropské migrace [66-69]

Ondřej Štěch:
Slabost politiky v globální době [70]

Zprávy a komentáře

Hana Hašková:
Gender a občanství v multikulturní Evropě [56-59]

Alena Křížková:
Gender v centru globalizace [60]

Marta Vohlídalová:
Zpráva z mezinárodní konference „Community, Work and Family: Making the Connections in a Global Context“ [66-69]

Marta Vohlídalová:
Zpráva ze semináře „Souvislosti soukromého a pracovního života v ČR“ [71]

Zuzana Uhde:
Feministické ozvěny Jednoho světa [72-73]

Alena Křížková:
Kvóty jako podmínka fungující soutěže – evropské komisařky u kulatého stolu [74]