Práce, příjmy, životní úroveň

Naprostá většina českých pracujících je ve svém zaměstnání spokojena, tuto odpověď zvolilo dokonce 81 % všech ekonomicky aktivních dotázaných. Naopak nespokojenost se svou prací vyjádřila pouze pětina pracujících. Spokojenost se svým zaměstnáním vyjadřovali častěji lidé s dobrou životní úrovní, dotázaní s vysokoškolským vzděláním (s prací je spokojeno dokonce 93 % z nich) a osoby samostatně výdělečně činné.

Součástí listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek věnovaný nezaměstnanosti. Tři čtvrtiny všech oslovených občanů se domnívají, že současná úroveň nezaměstnanosti v naší zemi je příliš vysoká. Za přiměřenou pokládá nezaměstnanost jedna pětina českých občanů a pouhé jedno procento respondentů vyjádřilo názor, že nezaměstnanost je v naší zemi příliš nízká.

V říjnu 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotila asi třetina (33 %) dotázaných, 45 % ji označilo za "ani dobrou, ani špatnou" a necelá čtvrtina (22 %) ji charakterizovala jako špatnou. 4 % občanů považují svoji domácnost za bohatou, zatímco 29 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou a dvě třetiny jako ani bohatou, ani chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 60 % respondentů, 36 % dotázaných se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem jejich domácnost vychází více či méně snadno.

Ve většině zkoumaných oblastí převažuje nespokojenost se současným stavem nad spokojeností. Výjimky v tomto ohledu představovaly pouze vstup České republiky do Evropské unie, školství a zdravotnictví. Nejvíce nespokojenosti respondenti vyjadřovali v případě korupce a nezaměstnanosti, kde takový pocit deklarovaly obdobně více než tři čtvrtiny z nich. V porovnání s tím bylo hodnocení současného stavu sociálních jistot, fungování ekonomiky, přistěhovalectví, právního prostředí, možnosti občanů podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech, fungování úřadů a životní úrovně podstatně méně nepříznivé, ačkoli samo o sobě vyznívalo rovněž převážně negativně.

V případě ztráty zaměstnání by se většina lidí v prvé řadě pokoušela najít si konkrétní zaměstnání odpovídající jejich vlastním představám. V šetření se tak vyjádřily necelé dvě třetiny dotázaných (65 %). Jedna třetina respondentů (33 %) naopak uvedla, že by v této situaci přijala jakékoli zaměstnání. Pokud jde o podmínky, které si lidé v souvislosti s novou prací sami stanovují, relativně nejmenší překážky pro přijetí eventuální pracovní nabídky představují potřeba zaučení nebo rekvalifikace, případná práce přesčas a zvýšené pracovní tempo.

V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme se mimo jiné věnovali nezaměstnanosti. Více než tři čtvrtiny občanů považují současnou úroveň nezaměstnanosti v ČR za příliš vysokou, přiměřená je podle necelé pětiny respondentů a pouze 2 % dotázaných ji označila za příliš nízkou. Na budoucí vývoj nezaměstnanosti se v květnu 2004 dívalo optimisticky 13 % dotázaných, což je nejvíce za celé sledované období.

V dubnu 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotily dvě pětiny (40 %) dotázaných, 43 % ji označilo za „ani dobrou, ani špatnou“ a 16 % ji charakterizovalo jako špatnou. Vnímání životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem a se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Ke spokojenější části obyvatel patří podnikatelé a živnostníci, vyšší odborníci či vedoucí pracovníci, mladí lidé ve věku 15 až 19 let, studenti, svobodní a potenciální voliči ODS.

Více než polovina všech zaměstnanců (54 %) je se svou současnou prací spokojena, dvě pětiny (39 %) pociťují napůl spokojenost i nespokojenost a 7 % vyjadřuje nespokojenost. Nejspokojenější skupinu zaměstnanců přitom představují vysoce kvalifikovaní odborníci nebo vedoucí pracovníci, na opačném pólu spokojenosti pak stojí nekvalifikovaní nebo zemědělští dělníci. Pokud jde o vztahy na pracovišti, dotázaní je nejčastěji charakterizovali jako dobrou spolupráci bez osobní blízkosti (53 %) a dalších 21 % uvedlo, že na jejich pracovišti převažuje přátelská až důvěrná atmosféra.

Součástí březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se stal i blok otázek věnovaných práci a pracovnímu prostředí. Na tyto otázky odpovídali pouze lidé, kteří v současnosti pracují v zaměstnaneckém poměru, což z celkového vzorku 1056 respondentů představuje celkem 492 dotázaných. Změnu náplně své práce připouští v horizontu 2 let přibližně pětina zaměstnanců.

Podle posledního šetření CVVM je více než polovina ekonomicky aktivních občanů se svou prací spokojena. Další dvě pětiny respondentů uvádějí, že s prací jsou tak napůl spokojeny, napůl nespokojeny. Nespokojenost s prací vyjádřilo pouze 6 % dotázaných. Spokojenost s prací je odlišná u osob pracujících v zaměstnaneckém poměru a podnikatelů či živnostníků – s prací jsou spokojeny tři čtvrtiny podnikatelů či živnostníků, ale jen polovina občanů pracujících v zaměstnaneckém poměru.