Volby a strany

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Výsledky ukazují, že lidé přikládají volbám do Poslanecké sněmovny relativně větší význam než volbám do Evropského parlamentu. Občané nejenže vyjadřují relativně častěji ochotu účastnit se voleb do Poslanecké sněmovny (66 %) než do Evropského parlamentu (57 %), ale také častěji hodnotí vysokou volební účast jako pozitivum v případě národních voleb (70 %) než evropských (61 %).

V červnovém šetření CVVM měli respondenti, kteří se nezúčastnili voleb do Evropského parlamentu sdělit, z jakého důvodu nebyli volit.

Zhruba pětina oslovených občanů (21 %) uvedla jako důvod své absence ve volbách nespokojenost s politikou, jen o poznání méně pak neznalost kandidátů a pocit, že „můj hlas nic nerozhodne“ (18 resp. 17 %). 13 % respondentů zmínilo pobyt mimo bydliště a přibližně desetina dotázaných nezájem o Evropskou unii (případně Evropský parlament), nezájem o politiku obecně a nesouhlas se vstupem do EU.

Součástí červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byl rovněž soubor otázek mapujících názory české veřejnosti na politické strany a na proces evropské integrace. Téměř třetina českých občanů starších 18 let nechová sympatie k žádné politické straně. Necelá čtvrtina respondentů sympatizuje s ODS, 13 % dotázaných vyjádřilo své sympatie KSČM a 9 % ČSSD.

V červnu 2004 měli respondenti výzkumu CVVM uvést, jak často se v posledních čtyřech týdnech před volbami do Evropského parlamentu věnovali činnostem popsaným v tabulce 1. Zhruba polovina oslovených občanů „někdy“ sledovala informace o evropských volbách v televizi, četla o nich v novinách a diskutovala o nich s přáteli či rodinou. Třetina respondentů nedělala výše zmíněné činnosti podle vlastního vyjádření nikdy.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Ještě významnější důvod, podle kterého si budou čeští voliči vybírat, komu v evropských volbách odevzdat svůj hlas, než je strana či osobnost kandidáta, je názor na problémy v České republice.

Velká část deklarovaných voličů – 8 z 10 - je přesvědčena, že se jimi zvolená strana do Evropského parlamentu dostane . 10 % dotázaných uvedlo, že si myslí, že se jimi vybraná strana do EP nedostane, stejný podíl nevědělo.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce (v %).

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili uzavřenou otázku, pro kterou politickou stranu budou ve volbách do Evropského parlamentu hlasovat. Dotázaným byly předloženy kompletní kandidátní listiny všech stran. Celkovou strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v květnu 2004 63 % českých občanů.

Češi si myslí, že nejvíce přispějí Evropské unii levnou pracovní silou a turistickými zajímavostmi. Pouze zlomek naší populace uvedlo, že bychom mohli EU přispět tradicemi, morálními hodnotami, náboženstvím, kvalitní průmyslovou produkcí, případně kvalitní zemědělskou produkcí. Slováci oproti nám významně upřednostňují svou pracovistost a píli, Poláci vidí jako významné své tradice, morální hodnoty, náboženství a také kvalitní zemědělskou produkci, Maďaři se více než my pyšní kulturou a uměním, pracovitostí, pilností i vědou a technickým rozvojem.