Tiskové zprávy

Dvě pětiny veřejnosti v ČR se kloní k názoru, že odpovědnost za stávající konflikt mezi Izraelem a Palestinci nesou rovným dílem obě znesvářené strany, pětina připisuje vinu Palestincům a přibližně jeden z dvaceti Čechů vidí největší díl odpovědnosti na straně Izraele. Vedle toho mezi našimi občany převažuje nesouhlas s postupem izraelské armády na palestinských územích (36 %) nad názorem opačným (21 %).

Pro určité přiblížení volebního rozhodování občanů zjišťovalo CVVM v květnovém výzkumu, jak vypadá přesvědčení voličů o tom, zda jejich strana získá dostatečný počet hlasů pro vstup do sněmovny a jak se zachovají v případě, když si jejím vstupem nebudou zcela jisti. Všech, kdo uvedli, kterou stranu chtějí volit (N=856), jsme se zeptali: „Myslíte si, že tato politická strana při nadcházejících volbách získá dostatečný počet hlasů, aby se dostala do sněmovny?“ Většina - 84% je o postupu jimi volené strany přesvědčena, 11% nikoliv a 5% neví.

Ve svém pravidelném šetření CVVM SoÚ AV ČR již tradičně zjišťovalo důvěru obyvatelstva jednotlivým ústavním institucím. Prezidentovi důvěřuje 51% občanů, nedůvěřuje 45%. Přesto lze konstatovat, že důvěra prezidentovi je již nejméně dva roky poměrně stabilní. Vládě vyslovilo důvěru 43% dotázaných, Poslanecké sněmovně 29%, Senátu 23% a krajským zastupitelstvům 29% dotázaných.

V pohledu veřejnosti na oblasti působení současné vlády lze ve většině případů vysledovat zřetelnou pozitivní tendenci. Např. kritické hodnocení sociálních oblastí, přetrvávající ještě z předchozích volebních období, doznalo obrat po roce 2000. Příznivější mínění se výrazněji projevovalo v názoru na sociální jistoty a na životní úroveň a méně výrazně v posouzení politiky zaměstnanosti a bydlení.

35% DOTÁZANÝCH JE S POLITICKOU SITUACÍ V ČR SPOKOJENO, 61% NESPOKOJENO. Se současnou politickou situací v ČR bylo na konci května podle vlastního vyjádření spokojeno 35% dotázaných („velmi spokojen“ 1%, „spíše spokojen“ 34%), nespokojeno bylo 61% („spíše nespokojen“ 47%, „velmi nespokojen“ 14%), nevědělo 4%. Ke spokojeným patří častěji mladí lidé do 19 let, studenti + učni, podnikatelé, lidé s dobrou životní úrovní a dotázaní, kteří více důvěřují ústavním institucím.

Pro zjišťování stranických preferencí v květnu použilo CVVM SoÚ AV ČR odlišnou metodiku oproti minulým šetřením. Všem dotázaným s volebním právem jsme tentokrát netradičně položili uzavřenou otázku mapující, kterou stranu budou volit v červnových volbách do Poslanecké sněmovny. Respondentům byly předloženy karty s názvy všech politických stran, které kandidují v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny.

Činnost v Poslanecké sněmovně US-DEU a ODS je častěji dobře oceňována lidmi s vyšším vzděláním a dobrou životní úrovní. Lidé s dobrou životní úrovní také častěji pozitivně hodnotí působení ČSSD. KDU-ČSL je nadprůměrně pozitivně hodnocena v Olomouckém kraji, naopak negativně ve velkoměstech. KSČM je hodnocena častěji positivně lidmi nad 60 let, negativně lidmi se špatnou životní úrovní.

Od konce ledna, kdy toto šetření v souvislosti s nadcházejícími volbami proběhlo poprvé, mají volby z pohledu občanů dva výrazné a vzájemně velmi vyrovnané favority – ODS a ČSSD, jejichž postavení v tomto směru během následujících měsíců dále posilovalo, a to na úkor šancí přičítaných třetímu volebnímu uskupení v pořadí podle očekávané úspěšnosti, kterým i po posledním provedeném šetření z konce dubna zůstala „Koalice“ s nevelkým náskokem před čtvrtou KSČM.

Jak byla tedy předvolební kampaň voliči vnímána? Vypadá to, že se občané dopředu psychicky připravovali na mnohem lítější předvolební boj politických stran, alespoň tak to vypadá při pohledu na odpovědi respondentů našeho výzkumu Naše společnost 2002, když odpovídali na otázku, jak hodnotí průběh předvolební kampaně. V dubnu před vypuknutím závěrečného vystupňovaného finiše byli respondenti ve všech předložených výrocích vůči předvolební kampani poněkud kritičtější, na konci května byli poněkud ochotnější připustit, že předvolební kampaň je potřebná věc, že jsou díky ní informováni o programech politických stran.

Pouze 14 % respondentů se řadí k přesvědčeným přívržencům. 28 % dotázaných by vybranou stranu volilo pouze proto, že jim „vadí nejméně“. Nejsilnějším motivem preferencí je ideové zaměření strany a vyhovující program. Nejmenší vliv má rodinné prostředí a účast na vnitrostranickém životě.