Na začátku roku 2014 byla ve Fyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i. zahájena práce na projektu LABONIT. Tento projekt, který získal finanční podporu v rámci 11. výzvy programu OPPK (Operační program Praha – Konkurenceschopnost) ve výši 46 miliónů korun, umožní vybudování špičkové technologické laboratoře pro přípravu a charakterizaci nitridových nanoheterostruktur. Na budování laboratoře se bude finančně podílet též přímo Fyzikální ústav AV ČR, který projekt podpoří přibližně 4 milióny korun ze svého rozpočtu.
Nacházíte se
Aktuality
Experiment NOvA úspěšně zaznamenal první interakce neutrin ze svazku produkovaného v 800 km vzdálené Fermiho národní laboratoři (Fermilab, USA). Široké mezinárodní spolupráce se účastní také pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR.
Experiment se zaměřuje na studium oscilací neutrin.
Dne 27. ledna zemřel ve věku 75 let doc. Ing. Emil Pollert, DrSc., bývalý vedoucí Laboratoře oxidových materiálů na pracovišti FZÚ Cukrovarnická. Brzy po absolvování studia na VŠCHT nastoupil v roce 1962 do chemické laboratoře Dr. Bergsteina, která byla součástí oddělení magnetismu tehdejšího Ústavu fyziky pevných látek.
Ve feromagnetech je možné ukládat digitální informaci ve formě “nul” a “jedniček” pomocí rozdílné orientace magnetických momentů, které je možné si představit jako malé kompasy (viz Obr. 1a). Na tomto principu funguje celá škála pamětí of kilobytových magnetických karet až po terabytové počítačové pevné disky. Parkovací magnetickou kartu nebo pevný disk není radno klást do blízkosti jiného magnetu nebo zařízení budícího silné magnetické pole, neboť magnetické momenty v paměti mohou být přeorientovány a tím muže dojít ke ztrátě uložené informace
Vědci z Fyzikálního Ústavu AV ČR, v. v. i. společně s kolegy ze Španělska a Francie představili v časopise Nature Communications novou teorii původu polyaromatických uhlovodíkových molekul ve vesmíru. Podle nové teorie se tyto molekuly, jejichž původ v mezihvězdném prostoru je stále záhadou, tvoří leptáním grafitového povrchu částic hvězdného prachu pomocí vodíku.
V prvých dnech letošního roku nás zarmoutila zpráva, že 5. ledna se skončila životní dráha našeho kolegy a přítele RNDr. Svatopluka Krupičky, CSc. Po vysokoškolských studiích matematiky a fyziky, která byla přerušena válkou, během níž studoval na konservatoři hru na violoncello, a krátkým zaměstnáním ve VÚPEF, přichází v polovině 50. let do tehdejšího Ústavu technické fyziky ČSAV v Cukrovarnické ulici.
Významný a vlivný časopis Physics World oslavil 25. narozeniny. Při této příležitosti sestavil několik fyzikálních „nej“ : 5 největších objevů ve fyzice za posledních 25 let, 5 nejhezčích fyzikálních fotografií posledního čtvrtstoletí, 5 největších dosud nevyřešených fyzikálních záhad, 5 osobností s největším vlivem na fyzikální výzkum a především 5 fyzikálních objevů konce 20. století s největším potenciálem významně prospět lidstvu).
Milé překvapení připravili českým účastníkům organizátoři jihoitalské regionální konference o fyzice laserového plazmatu PPLA 2013 (Plasma Physics by Laser and Applications), která se konala 2. - 4. října v univerzitním městečku Lecce, nacházejícím se v podpatku italské boty. Ocenění nejlepších posterů a referátů, jejichž autory jsou většinou doktorandi a mladší pracovníci tamních vysokých škol (Università del Salento, Università degli Studi di Messina, Università degli Studi di Catania a další), nazvali na počest našeho nedávno zesnulého kolegy „Cena Leoše Lásky“. Chtěli tím připomenout úzké vazby, které Leoš Láska k těmto pracovištím měl, a jeho zásluhy o směřování tamějšího laserového výzkumu.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR přispěli k vývoji nového materiálu Srn+1TinO3n+1 s vrstevnatou krystalovou strukturou. Tento materiál má ve formě tenkých 50 nm vrstev a pod mechanickým napětím vynikající vlastnosti, které ho předurčují k využití v mikrovlnné elektronice, např. v mobilních telefonech. Publikace, popisující unikátní vlastnosti a způsob přípravy tohoto materiálu, vyšla v časopise Nature 16. října 2013.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali François Englert z Belgie a britský fyzik Peter Higgs za – jak zní oficiální zdůvodnění Královské švédské akademie věd – „teoretický objev mechanismu, který přispěl k našemu pochopení původu hmotnosti subatomárních částic a jenž byl nedávno potvrzen objevem předpovídané fundamentální částice v experimentech ATLAS a CMS na urychlovači LHC v CERN“.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- následující ›
- poslední »
Krátké zprávy
FZÚ v médiích
NOVINKY.CZ, 18.10.2017.
Ukázka fyzikálního souboje, přednášky k...
Český rozhlas Plus, 29.9.2017.
Rozhovor s doc. Ing. Irenou...
Česká televize Hyde Park Civilizace, 7.10.2017.
Udělení...
TYDEN.CZ, 4.10.2017.
Cenu Akademie věd ČR za vynikající vědecké...