Doc. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. společně s kolegy z Postupimské univerzity (Universität Potsdam) představil na konferenci Basalt 2017 nové výsledky radioizotopového datování sopky Železná hůrka u Chebu. Podle výsledků datování tmavé slídy pomocí metody Ar-Ar je stáří této sopky „pouhých“ 400 tisíc let. Železná hůrka tak představuje naši nejmladší povrchovou sopku. Na povrchovou vulkanickou aktivitu v okolí Železné hůrky navázaly přibližně o 100 až 200 tisíc let později dozvuky vulkanické aktivity, projevující se vznikem podpovrchových explozivních kráterů. V současnosti lze „ozvěny“ vulkanické činnosti na Chebsku (obdobně jako v Yellowstonském národním parku v USA) registrovat v podobě výronů CO2 doprovázených často se vyskytujícími zemětřesnými roji.

RNDr. Tomáš Hrstka, PhD. byl pozván, aby promluvil k odborné i laické veřejnosti na plénu sdružené mezinárodní konference věnované aplikované mineralogii a materiálové vědě (2. mezinárodní konference aplikované mineralogie a pokročilých materiálů a 13. mezinárodní konference aplikované mineralogie AMAM-ICAM 2017) v červnu 2017. Doktor Hrstka hovořil o možnostech využití umělé inteligence a neuronových sítí v automatické mineralogii. Zároveň představil nejnovější poznatky v oblasti automatizace elektronové mikroskopie a také jejích využití při studiu prachových částic a  monitorování životního prostředí v rámci projektu Strategie AV21.

Tři autoři z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., se podíleli na vzniku článku, který byl publikován v jednom z časopisů skupiny Nature – v čísle volně přístupného časopisu Nature Communications vydaném 9. srpna 2017. Studie vznikla v rámci projektu Grantové agentury ČR s názvem „Využití netradičních a tradičních izotopových systémů k identifikaci zdrojových materiálů a procesů vzniku vltavínů“, řešeného v České geologické službě, Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., a Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., v letech 2013–2016.  S využitím izotopů chrómu a izotopů kyslíku (16O, 17O, 18O) se podařilo prokázat, že jeden z typů impaktových skel struktury Žamanšin v Kazachstánu obsahuje podíl hmoty z meteoritu a typ impaktoru byl určen jako uhlíkatý chondrit málo běžného typu. Data navíc umožnila studovat i výměnu izotopů kyslíku mezi kapénkami skla a atmosférickým kyslíkem. Pro české tektity, vltavíny, se ani podíl materiálu z impaktoru ani výměnu s atmosférickým kyslíkem nepodařilo prokázat. Použitá kombinace analytických přístupů byla na skla geneticky spojená s impakty mimozemských těles na povrch Země užita vůbec poprvé.

Výzkum v jeskyni Pod Hradem (Moravský kras) přinesl nové poznatky o tom jakým způsobem vypadalo prostředí Moravského krasu v době přechodu od středního k mladému paleolitu. Jeskynní záznam je jedním z prvních, který poskytl informace  z doby cca mezi 25 - 45 tisíc let před současností. Jeskyně byla po tuto dobu opakované navštěvována a kamenné suroviny doložené z tohoto období dokládají transport na velkou vzdálenost, což dokládá velkou mobilitu tehdejší lidské populace. Výzkum byl publikován v časopise Journal of Human Evolution 29.3.2017.