NOVINKY.CZ, 18.10.2017.
Ukázka fyzikálního souboje, přednášky k...
Teorie strun je jedinou známou teorií, která konzistentně sjednocuje všechny čtyři základní interakce: elektromagnetickou, gravitační a silnou a slabou jadernou sílu. Fakt, že není ve sporu s kvantovou mechanikou, ji činí i nejúspěšnějším kandidátem na kvantovou teorii gravitace. Teorie strun musí zdolat Celý text »
Počínaje 1. října, 2015 naše oddělení posílí Dr. Alex Vikman z LMU (Mnichov) nositel Fellowshipu Purkyně, který se bude věnovat studiu kosmologie, temné hmotě a energii.
Další informace se zde objeví brzy. Celý text »Řešen v CERN, Ženeva (v rámci mezinárodní spolupráce deseti institucí) s finanční podporou MŠMT ČR.
K difrakčnímu rozptylu protonů na protonech dochází při malých hodnotách kvadrátu přenosu hybnosti t, tj. kdy je většina částic rozptýlena pod velmi malými úhly v dopředném směru. Na rozdíl od hluboce nepružných kolizí jsou dynamické charakteristiky difrakčního rozptylu slabě závislé na celkové energii srážky. Z hlediska teoretického popisu představují difrakční procesy nejsložitější problém, protože obvyklé poruchové metody zde nelze použít.
Řešen v CERN, Ženeva s finanční podporou MŠMT ČR.
V rámci projektu se zabýváme přípravou a vývojem detektoru dopředných protonů pro experiment ATLAS. Prováděli jsme simulace průchodu dopředných protonů v magnetickém poli urychlovače LHC. Tyto simulace slouží jako podklad pro design detektoru a elektroniky triggeru. Zároveň se zabýváme návrhem fyzikálního programu pro takovýto detektor a to především myšlenkou využití LHC jako dvoufotonového urychlovače.
Teoretické studium a experimentální výzkum vnitřní struktury nukleonů vstupuje v současnosti do nové etapy. Více než čtyřicetiletá snaha o pochopení struktury nukleonů v jazyce elementárních konstituentů (partonů, neboli kvarků a gluonů) byla úspěšná. Byly získány významné poznatky v přiblížení „jednorozměrné“ partonové struktury, která odpovídá vzájemně „kolineárnímu“ pohybu všech partonů tvořících nukleon. Veličiny, které odpovídající informaci obsahují, jsou tzv. partonové distribuční funkce (PDFs). Celý text »
Studium srážek těžkých iontů při extrémně vysokých energiích představuje jedno z nejaktuálnějších témat v dnešní jaderné fyzice a fyzice elementárních částic. Fundamentálním motivem dnešního zájmu o srážky těžkých iontů je prověření teoretické předpovědi kvantové chromodynamiky (QCD), že v těchto procesech při extrémně vysokých energiích, které vyvolají v jaderné hmotě extrémní vzrůst teploty, může docházet k fázovému přechodu jaderné hmoty do stavu tzv. kvark-gluonového plazmatu (QGP). Celý text »