Rostlina pro duben 2010

Srážka komety se Zemí by měla katastrofální následky. Komety, které vám dnes představíme, také nevěstí nic dobrého. Čím nápadnější ohon, tím větší průšvih.

Genetická informace je zapsána v DNA, což je dvojšroubovice složená ze dvou vláken. Pro její správnou funkci je nutné, aby vlákna byla neporušená.

Někdy v nich ale vznikají zlomy. Způsobují je například různé chemikálie a některé druhy záření. Tvorba zlomů může být i součástí biologických pochodů. Jedním z nich je „promíchávání“ genů během tvorby pohlavních buněk.

Aby buňka přežila, musí pochroumanou dědičnou informaci opět „slepit“. V Laboratoři pěstování molekul a reparace DNA zkoumáme, jakým způsobem provádějí rostliny tyto opravy.

K posouzení stavu DNA používáme kometový test. Nejdříve izolujeme z rostlin buněčná jádra, v nichž je DNA uložena. Smícháme je se speciální rosolovitou hmotou (agarózou) a naneseme na mikroskopické sklíčko. Sklíčko vložíme do roztoku, kterým prochází elektrický proud.

Molekuly DNA se v elektrickém poli pohybují. Čím jsou kratší, tím rychleji putují. Dlouhé neporušené molekuly zůstávají na místě – v hlavě pomyslné komety (na obrázku vlevo). DNA rozlámaná na krátké úseky vytvoří ohon (vpravo). Mohutný ohon tedy znamená velké poškození.

Kometový test má řadu dalších využití. Vyhodnocuje se jím například vliv záření nebo chemikálií na lidské zdraví. Testování rostlin zas může sloužit ke zjišťování škodlivých látek v životním prostředí.

Foto: „Komety“ z buněčných jader huseníčku. Shora dolů vzrůstá míra poškození DNA. Snímek Jaroslav Kozák.

Text Karel J. Angelis a Jan Kolář