Zimní ráno na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: O vzniku kulových hvězdokup
Kulové hvězdokupy jsou velice zajímavými útvary v dalekém halu naší Galaxie, ale i v galaxiích jiných. Tato seskupení velice starých hvězd se stále poněkud vzpírají pokusům o vysvětlení. Simone Recchi z ASU společně s dalšími kolegy z Oddělení galaxií a planetárních systémů s pomocí numerických simulací vyšetřovali možný scénář vzniku těchto objektů.
V Praze proběhne jubilejní 10. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se již jubilejním desátým rokem, od 4. do 7. prosince 2017, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2017. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS, eXTP a další. Představí se i projekty USA, Číny a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Reportáže, videa a fotogalerie: Česká republika 10 let členem Evropské jižní observatoře
Před 10 lety, v roce 2007, Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku na vědecky nejproduktivnějších observatořích světa: La Silla, Paranal, APEX nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile. V budoucnu také největší dalekohled světa, plánovaný Extrémně Velký Dalekohled ELT. V listopadu 2017 proto český národní tým ESO (tzv. ESON) spolu se štábem České televize navštívil všechny observatoře a pro českou veřejnost připravil bohatý reportážní materiál včetně epizody populární relace Hyde Park Civilizace, která vše shrnula v sobotu 2. prosince 2017 ve 20:05 na ČT24. Projděte se v následujícím článku v reportážích Daniela Stacha všemi místy ESO v Chile s jedněmi z nejlepších prodmínek pro astronomická pozorování na světě a vyslechněte si rozhovory s významnými českými a zahraničními osobnostmi, které na observatořích pracují.
Dana a Zuzana, skryté kandidátky na sopky pod ledovým příkrovem v okolí jezera Vostok v Antarktidě
Je možné i v současnosti na Zemi objevit horu? A ne ledajakou, dokonce dominantu v bezprostředním okolí? Vědecký výsledek týmu profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR ukazuje, že to je možné i v dnešní době, kdy je zemský povrch pod bedlivým dohledem kosmických družic, kterým nic neunikne. Přesněji jsou objevy nových hor a pohoří možné právě díky dohledu kosmických družic. Jen ne takových, které pořizují přímé snímky povrchu. Využít se musí jiných měření, konkrétně měření gravitačního pole s patřičným rozlišením, radarově určených výšek povrchu (družicová altimetrie) a výšek pevného povrchu pod ledem určených radarem penetrujícím skrze led na družicích i letadlech.
Videotelefonát na ISS (především pro učitele a jejich žáky) 4. 12. 2017
Nenechte si ujít videohovor s astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) - v historii Česka vůbec první videohovor s ISS! Koná se 4. 12. 2017 od 13 hodin v Zengerově posluchárně (KN:E-107) v Praze na ČVUT na Karlově náměstí a kromě samotného videohovoru s italským astronautem Paolem Nespoli se můžete těšit na zajímavé přednášky, demonstrační pokusy, mobilní planetárium či virtuální realitu.
Na čem pracujeme: Jak zvážit černou veledíru pomocí rentgenových záblesků
Hmotnost černé veledíry v centru naší Galaxie je dnes poměrně spolehlivě určena na základě přímých pozorování oběhů jasných hvězd v její bezprostřední blízkosti. U jiných galaxií však pro jejich velkou vzdálenost tento luxus nemáme a v odhadech hmotností jejich jader se musejí astronomové spolehnout na jiné metody. Michal Bursa a další pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU byli u vývoje slibné metodiky, která umožní na dálku zvážit černé veledíry za pomoci rentgenových záblesků.
Fotogalerie: Dny otevřených dveří na spořilovském pracovišti 10. a 11. listopadu 2017
Ve dnech 10. a 11. listopadu 2017 jsme otevřeli dveře v Oddělení galaxií a planetárních systémů v pražském Spořilově. Spojeno to bylo s Dny otevřených dveří Geofyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Děkujeme stovkám návštěvníků, od těch nejmenších až po ty starší. Každý si mohl vybrat. A my vám teď přinášíme několik fotek.
Na čem pracujeme: Hvězdná erupce během planetárního tranzitu
Kouzlo nechtěného – tak nějak by bylo možné charakterizovat výsledky práce přijaté k publikaci v Astronomy&Astrophysics, jejíž hlavním autorem je Tereza Klocová z ASU. Zatímco původním cílem bylo studovat průběh přechodu extrasolární planety přes disk Slunci-podobné hvězdy ve spektrálních čarách, během přechodu nečekaně došlo na hvězdě k erupci a týmu se tak podařilo nasbírat velmi kvalitní materiál pro její studium.
O státním svátku v sobotu 28. října poskytneme přídavek prohlídek pro veřejnost. Bude se jednat o poslední prohlídky v tomto roce. Začátky v 10, ve 13 a v 16 hodin. Vstupné standardní. 28. říjen je pro hvězdárnu významným dnem, protože při desátém výročí vzniku samostatného Československa se Josef Jan Frič rozhodl odevzdat svoji soukromou hvězdárnu státu. Další informace.
1. listopadu 2017: Půlkulaté výročí pěvkyně Eleonory Ehrenbergové
Před 185 lety se narodila pěvkyně Eleonora Ehrenbergová, která při premiéře Smetanovy Prodané nevěsty v roce 1866 zpívala roli Mařenky. Zemřela v roce 1912. Byla rozhodující spojkou při nákupu pozemku pro observatoř v Ondřejově. Přátelila se s prof. Nušlem, prof. Šafaříkem a bratry Fričovými.
Na čem pracujeme - vyšel 100. díl nekonečného seriálu zpřístupňujícího vědecké výsledky
Dnes vychází 100. díl seriálu Na čem pracujeme, kterým od roku 2014 zpřístupňujeme novinářům i veřejnosti výsledky našich výzkumů. Střídající se témata ze všech čtyř oddělení - slunečního, stelárního, meziplanetární hmoty a galaxií a planetárních systémů - se pravidelně objevují na webu a facebooku Astronomického ústavu AV ČR. Tvoří tak mj. archív našich významných výzkumů i aktuální pohled do právě prováděného výzkumu vesmíru. 100. díl shrnuje výzkum na Astronomickém ústavu AV ČR.
Těžko tomu uvěřit, ale v tomto (snad) nekonečném seriálu vyšlo již 100−1 dílů, shrnujících konkrétní vědecké výsledky pracovníků Astronomického ústavu Akademie věd ČR. První díl byl uveřejněn 9. 7. 2014 a pojednával o hvězdách s emisní obálkou v galaxii M 31. V čem tkví jádro vědeckých studií pracovníků ASU?
Kulové hvězdokupy jsou velice zajímavými útvary v dalekém halu naší Galaxie, ale i v galaxiích jiných. Tato seskupení velice starých hvězd se stále poněkud vzpírají pokusům o vysvětlení. Simone Recchi z ASU společně s dalšími kolegy z Oddělení galaxií a planetárních systémů s pomocí numerických simulací vyšetřovali možný scénář vzniku těchto objektů.
V Praze proběhne jubilejní 10. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se již jubilejním desátým rokem, od 4. do 7. prosince 2017, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2017. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS, eXTP a další. Představí se i projekty USA, Číny a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Reportáže, videa a fotogalerie: Česká republika 10 let členem Evropské jižní observatoře
Před 10 lety, v roce 2007, Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku na vědecky nejproduktivnějších observatořích světa: La Silla, Paranal, APEX nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile. V budoucnu také největší dalekohled světa, plánovaný Extrémně Velký Dalekohled ELT. V listopadu 2017 proto český národní tým ESO (tzv. ESON) spolu se štábem České televize navštívil všechny observatoře a pro českou veřejnost připravil bohatý reportážní materiál včetně epizody populární relace Hyde Park Civilizace, která vše shrnula v sobotu 2. prosince 2017 ve 20:05 na ČT24. Projděte se v následujícím článku v reportážích Daniela Stacha všemi místy ESO v Chile s jedněmi z nejlepších prodmínek pro astronomická pozorování na světě a vyslechněte si rozhovory s významnými českými a zahraničními osobnostmi, které na observatořích pracují.
Dana a Zuzana, skryté kandidátky na sopky pod ledovým příkrovem v okolí jezera Vostok v Antarktidě
Je možné i v současnosti na Zemi objevit horu? A ne ledajakou, dokonce dominantu v bezprostředním okolí? Vědecký výsledek týmu profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR ukazuje, že to je možné i v dnešní době, kdy je zemský povrch pod bedlivým dohledem kosmických družic, kterým nic neunikne. Přesněji jsou objevy nových hor a pohoří možné právě díky dohledu kosmických družic. Jen ne takových, které pořizují přímé snímky povrchu. Využít se musí jiných měření, konkrétně měření gravitačního pole s patřičným rozlišením, radarově určených výšek povrchu (družicová altimetrie) a výšek pevného povrchu pod ledem určených radarem penetrujícím skrze led na družicích i letadlech.
Videotelefonát na ISS (především pro učitele a jejich žáky) 4. 12. 2017
Nenechte si ujít videohovor s astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) - v historii Česka vůbec první videohovor s ISS! Koná se 4. 12. 2017 od 13 hodin v Zengerově posluchárně (KN:E-107) v Praze na ČVUT na Karlově náměstí a kromě samotného videohovoru s italským astronautem Paolem Nespoli se můžete těšit na zajímavé přednášky, demonstrační pokusy, mobilní planetárium či virtuální realitu.
Na čem pracujeme: Jak zvážit černou veledíru pomocí rentgenových záblesků
Hmotnost černé veledíry v centru naší Galaxie je dnes poměrně spolehlivě určena na základě přímých pozorování oběhů jasných hvězd v její bezprostřední blízkosti. U jiných galaxií však pro jejich velkou vzdálenost tento luxus nemáme a v odhadech hmotností jejich jader se musejí astronomové spolehnout na jiné metody. Michal Bursa a další pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU byli u vývoje slibné metodiky, která umožní na dálku zvážit černé veledíry za pomoci rentgenových záblesků.
