2017/1

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

 první číslo roku 2017 přináší novinky: Členem redakčního týmu se stal Martin Vávra z Českého sociálněvědního datového archivu a od tohoto čísla se také mění a rozšiřuje členění rubrik časopisu. Nově kromě odborných statí ze sociálněvědní oblasti, jež jsou tradiční náplní časopisu, vznikla rubrika s názvem Metodologie sociálního výzkumu, která se bude zaměřovat na odborné stati s touto problematikou. Kromě toho aktuální číslo obsahuje rovněž dvě rubriky s texty neprocházejícími recenzním řízením: Recenze (rubrika otevřena všem zájemcům a napsání recenze na novější české nebo zahraniční sociálněvědní publikace) a Datové zdroje (krátké informace o datových souborech nebo projektech, ze kterých lze čerpat data pro výzkum). Celkově vám v tomto čísle předkládáme tři odborné články.

Studie publikované v časopise Naše společnost se již nejednou zaobíraly problematikou náboženství a na základě dostupných empirických dat vyvozovaly, jaké podoby religiozita v českém kontextu nabývá. Jen v posledních dvou ročnících Naše společnost uveřejnila dvě studie zaměřené na problematiku reprodukce náboženství v rámci intergenerační transmise [Paleček, Vido 2014; Paleček 2015]. Vedle toho jsou podoby české religiozity a role náboženství pravidelně recipovány českými badateli na mnohem širší než výše zmíněné úrovni [srov. např. Hamplová 2013; Nešpor 2010a; Spalová 2012; Václavík 2010; Váně 2012a], a to včetně srovnání prováděných v mezinárodním kontextu [srov. např. Hamplová, Nešpor 2009; Jedynak et al. 2016; Norris, Inglehart 2004; Pickel 2012; Tomka 2010; Váně, Lužný, Štípková 2013; Vido, Václavík, Paleček 2016].

Příspěvky analyzující politickou socializaci ve většině západních liberálních demokracií řeší otázky týkající se generační kontinuity politického jednání a chování. Opírají se o poznatky četných odborníků na politickou socializaci a sledují pozadí intergeneračního přenosu, jenž je definovaný jako „přenos individuálních schopností, vlastností, chování a projevů z rodičů na jejich děti“ [Lochner 2008]. V zemích našeho regionu je analýza jednotlivých prvků politické socializace aktuální z jiného důvodu. I po uplynutí téměř tří desetiletí od nastolení nových politických poměrů politická a občanská participace představuje důležité činitele konsolidace a stabilizace demokracie, fungující demokratické politiky. Přitom historické vzorce politických postojů a chování prokazují trvalé strukturální rozdíly v rámci evropských společností [Hooghe, Wilkenfeld 2008]. Náš přístup respektuje tento poznatek a soustřeďuje se na hlavní okolnosti, které vedou k utváření prvků politické socializace na pozadí generační kontinuity a diskontinuity politických orientací v rámci ČR.

Ačkoliv je za našimi hranicemi analýza sociálních sítí (dále SNA) dobře etablovaným okruhem metod či dokonce subdisciplínou v rámci sociálních věd s prestižními konferencemi, vysoce profilovanými odbornými periodiky a výzkumnými centry na renomovaných univerzitách, v českých luzích a hájích se jedná spíše o příslovečnou popelku. Síťovou perspektivu ve svých studiích aplikovalo doposud nemnoho autorů, v posledních letech se však situace v tomto ohledu zlepšuje – namátkou lze uvést práce Vašáta s Bernardem [2015] o egocentrických sítích imigrantů a Císaře a Navrátila [2014] o sítích sociálních hnutí. Nelze se ubránit dojmu, že je to svým způsobem škoda vzhledem k silným základům v Petruskově [1969] průkopnické monografii o sociometrii (de facto předchůdkyni SNA). Ambicí této stati je přispět do českého prostředí úvodním didaktickým textem o konceptu a metodě, která jde nad rámec prostého popisu sítí pomocí měr koheze či měr centrality, a přiblížit tak českým sociálním vědcům a vědkyním pokročilejší, byť stále relativně snadno přístupné partie SNA.

Ivan Chorvát a Roman Džambazovič jsou editory a zároveň i jedněmi z autorů knihy Rodina na Slovensku v teórii a vo výskume (2015). Přestože se rodina stává ústředním tématem této publikace, jako taková není nikde definována. Čtenář získává přesnější představu o tom, jak je pojímána, díky tomu, co editoři ukazují jako oblast zájmu představované knihy – nejrůznější partnerské, rodinné a reprodukční vzorce (s. 7). Z toho je patrné, že chápání rodiny reflektuje její měnící se podobu, zejména to, že ne vždy vychází z oficiálních vazeb.

HBSC je mezinárodní výzkumná studie zabývající se otázkou zdraví dětí v období druhého stupně povinné školní docházky až po období mladé dospělosti. „Studie HBSC je klíčovým zdrojem dat o životě dospívajících jedenácti-, třinácti- a patnáctiletých dětí a zároveň důležitým nástrojem preventivních snah v této oblasti. Mapuje úroveň pohybové aktivity, trávení volného času, šikanu, užívání alkoholu, tabákových výrobků, marihuany a další determinanty zdraví v sociálním kontextu rodiny, školy a vrstevníků“ [Sýkorová Dvorníková 2016].

The Generations & Gender Programme (GGP) je mezinárodní výzkumný projekt, který sbírá a veřejně poskytuje data z výzkumů týkajících se zejména genderových aspektů společenského života a vztahů mezi generacemi. Výzkum se zaměřuje na populaci ve věku 18–79 let v 19 zemích světa. Kromě České republiky se výzkumů účastní Austrálie, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Gruzie, Německo, Maďarsko, Itálie, Japonsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Rusko a Švédsko [Welcome to GGP 2016]. Jedná se o panelový výzkum reprezentativních vzorků každé z participujících zemí. Hlavním cílem výzkumu je poskytnout data, která mohou přispět ke zvýšení porozumění demografickému a společenskému vývoji a faktorům, které tento vývoj ovlivňují. Data mohou být využita například k porozumění lidským volbám při výběru partnera, vzorcům chování ohledně plánování rodičovství, při rozhodování, kde a s kým se usadit a jak obecně naložit se svým životem. Šetření se snaží pokrýt široké spektrum témat – od porodnosti, partnerství, dospívání, ekonomické aktivity až po postoje jednotlivců [About GGP 2016]. GPP poskytuje data na makro i mikro úrovni, přičemž významně zlepšuje znalost v oblasti sociálních věd a politiky nejen v evropských státech, ale i dalších vyspělých zemích světa. Díky faktu, že se jedná o panelové šetření, je možné porovnávat změny, ke kterým u respondentů dochází v závislosti na čase nebo konkrétních ekonomických, politických nebo kulturních událostech, k nimž ve zkoumaných zemích dochází. Projekt si klade za cíl dosažení vysokého stupně srovnatelnosti napříč jednotlivými zeměmi a regiony. Výzkum je inspirován teoretickým rámcem, který zdůrazňuje fakt, že klíčová životní rozhodnutí jsou ovlivněna postoji, společenskými normami a vnímáním, stejně jako ekonomickými a institucionálními omezeními jednotlivců.