2016/2

Autor třetího článku, Lukáš Novotný, přináší případovou studii kulturně-společenského rozměru přeshraniční spolupráce ve formě jednoho z produktů regionálního destinačního managementu, Stříbrné stezky v Krušných horách. Rozvíjení místního cestovního ruchu a posilování identifikace místních obyvatel s hornickou tradicí, ke které Stezka odkazuje, je důležitým předpokladem pro úspěšné zakotvení Stříbrné stezky nejen v rámci rozvoje regionu, ale také v rámci členství v seznamu světového kulturního dědictví Unesco, na které obce a další subjekty spojené se Stezkou aspirují. Autor poukazuje na to, že v míře identifikace, ale hlavně povědomí místních obyvatel o existenci a významu tohoto historického dědictví má region stále ještě velké mezery a že právě rozvoj Stříbrné stezky může přispět k posílení česko-německé spolupráce, která je často diskutovaným aktuálním tématem.

Ve druhém článku se Jan Červenka vrací k jednomu z nejvýraznějších momentů polistopadového vývoje české demokracie: tzv. opoziční smlouvě. Ukazuje, jak česká veřejnost vnímala její formování a fungování a jak se toto vnímání měnilo v čase. Autor tak na základě analýzy dat CVVM mimo jiné upozorňuje na paradoxní jev: opoziční smlouva zůstává v obecném povědomí (a v publicistickém diskurzu) spíše negativně hodnoceným obdobím, spojovaným s nárůstem klientelismu a korupce. Veřejnost zpočátku skutečně hodnotila fungování tehdejší vlády negativně, ke konci celého období ale byla ČSSD a její menšinová vláda vnímána českou veřejností jako úspěšná, a to nejen levicově orientovanými voliči.

V prvním článku se čtyři autorky (Hana Pacáková, Debora Plecháčková, Petra Půlpánová a Barbora Matoušová) věnují testování souvislosti vzdělání a příjmu s výskytem kohabitace v ČR. Reagují tak na fenomén nesezdaného soužití, s nímž se (nejen v ČR) setkáváme stále častěji. Autorky v úvodu otevírají podnětné otázky: Vstupují vzdělanější lidé do manželství později, protože upřednostňují kariéru před rodinným životem? Nebo odmítají manželský svazek úplně, protože preferují autonomii a seberealizaci? A jak se sklony k partnerskému soužití liší u lidí s vyšším a nižším příjmem? Pomocí analýz s využitím dat ISSP 2012 a dalších datových souborů poukazují autorky na zajímavé souvislosti, které se s formou partnerského soužití pojí. Dozvíte se tak např., zda úroveň Vašeho vzdělání statisticky významně ovlivní to, zda budete s partnerem žít v manželství, či nesezdaném soužití.