Výzkum klášterů u nás především díky archeologii za posledních dvacet pět let významně pokročil. Řada archeologických výzkumů přinesla zcela nové soubory pramenů a informací přesahujících svým významem technické poznání jednotlivých řádových objektů, a přinášejících mnoho zásadních novinek k pochopení začátků české monumentální-zejména sakrální architektury. V tomto smyslu je mimořádně osloven i obor dějin umění. Přes tuto výhodnou výchozí pozici však oba obory na tyto nové prameny dosud nereagovaly dostatečně. Mezi soubory pramenů, které komentujeme, je třeba na prvním místě zmínit nálezový fond z posledního archeologického výzkumu kláštera Ostrov u Davle (1975-1983).

Navrhovatel a spoluřešitelé, kteří jsou přímými účastníky a autory ostrovského výzkumu, proto předkládají návrh projektu, který z tohoto souboru vychází. Projekt je zaměřen na detailní zpracování poznatků získaných výzkumem ostrovské basiliky, jedné z nejvýznamnějších raně středověkých českých staveb, která je součástí skupiny raných monumentálních sakrálních benediktinských architektur. Tato stavba jasně odráží dosavadní domácí vývoj, jeho středoevropský kontext a zároveň spoludefinuje další vývoj domácí sakrální architektury.

Cílem projektu je syntetická interpretace této stavby a její zasazení do kontextu ostatních českých sakrálních benediktinských staveb raného středověku. I jejich poznání prošlo značným vývojem, v rámci navrhovaného projektu bude proto nezbytné všechny tyto stavby nově analyzovat a zformulovat jejich nová hodnocení. Jde zejména o klášterní kostely takového významu, jako je sv. Jiří na Pražském hradě, Sázava, Podlažice, Postoloprty, Kladruby, Opatovice, Teplice nebo o nedořešenou otázku benediktinských počátků v Želivi, v Litomyšli atd. Výstupem předkládaného projektu by byl rukopis monografie doprovázený vyhodnocenou dokumentací z výzkumů nebo průzkumů vyjmenovaných lokalit.

Na analytickou část této monografie, zaměřenou na detailní poznání české benediktinské raně středověké architektury a související hmotné kultury, naváže syntetická část formulující současný stav poznání nejstarších benediktinských českých chrámů. To je jedním ze základních předpokladů pro aktualizovanou interpretaci raně středověké české sakrální architektury vůbec, zejména jejích souvislostí s odpovídajícími architektonickými díly v rámci střední Evropy.