2009/2

Internetové vydání druhého čísla sedmého ročníku časopisu Naše společnost, který vydává Centrum pro výzkum veřejného mínění Soiologického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i.

Článek má dvě části. V první části se pokouší podat širší přehled o empirickém sociologickém výzkumu v České republice na základě dostupných dat z databází vědy a výzkumu. V textu jsou pak uvedeny hlavní producenti empirických výzkumů v ČR a také tematické zaměření těchto výzkumů. V druhé části článku je popsán přístup k již dostupným datovým zdrojům, zejména k těm souborům, které jsou uloženy v Sociologickém datovém archivu. Jsou také popsána významná mezinárodní šetření, která proběhla na území ČR a přístup k datovým souborům vzniklých v jejich rámci.

Tato stať se zabývá analýzou veřejného mínění obyvatel neevropských zemí a jejich pohledem na Evropskou unii. Studie přitom není analýzou zahraniční či obchodní politiky těchto zemí, nýbrž vychází z postojů obyvatel těchto zemí. Občané těchto zemí hodnotí EU nejčastěji jako „soft power“ a jako ekonomickou velmoc. Vysoce ceněné jsou nadále také aktivity v oblasti mírových rekonstrukcí bývalých válečných regionů, vytýkáno je jí však, že málo využívá svého ekonomického potenciálu při řešení konfliktů. Shodně jí však také kritizují za protekcionistickou politiku v oblasti dovozu. Politicky ovšem unie nadále zůstává víceméně nevýznamným aktérem mezinárodních vztahů.

Následující text prezentuje některé poznatky o občanské kultuře v České republice učiněné na základě speciálního šetření uskutečněného v srpnu 2009 jako součást mezinárodního komparativního výzkumu u příležitosti 50. výročí realizace původního výzkumu G. A. Almonda a S. Verby a následného vydání jejich známé knihy The Civic Culture: Attitudes and Perception of Democracy in Five Nations.

Stať převážně empirického charakteru čerpá z archivních dat, ze zdrojů Centra pro výzkum veřejného mínění a z první fáze realizace projektu Grantové agentury ČR s názvem „Sociologický výzkum historického vědomí obyvatel České republiky”. Teoretická část textu vychází z konceptu kolektivní paměti, zejména z myšlenky selektivity a proměnlivosti obsahů uložených v paměti. Článek dále prezentuje kvantitativní data týkající se veřejného mínění o české historii a kvalitativní zjištění výzkumu o historickém vědomí získaná prostřednictvím metody focus groups.