V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
ILONA GWÓŹDŹ-SZEWCZENKOVÁ
Obě souběžně vydané knihy Zuzany Říhové, jež jsou předmětem naší kritické reflexe, se vzájemně objasňují a doplňují, a právě proto je vhodné podívat se na ně společně. Monografie Vprostřed davu byla vydána v roce 2016 v nakladatelství Academia, zatímco antologii Neplač, vstaň a střílej! vydalo nakladatelství Akropolis v edici Skrytá moderna. Jak na webových stránkách nakladatelství Akropolis zdůrazňují Petr A. Bílek, Vladimír Papoušek a Filip Tomáš, avantgardní diskurz má dokonce i v literárních textech mnohem širší konotace, než se může zdát z perspektivy kánonu domácí odborné literatury. Autorka knihy věnované české avantgardní próze situuje tento fenomén do širšího evropského kontextu a přijímá známý a osvědčený induktivní typ analýzy „od detailu k obecnému“.
MARTIN TOMÁŠEK
Hutná, bezmála čtyřsetstránková kniha je výsledkem soustředěného zájmu a dlouhodobé spolupráce autorského tandemu, jehož cílem bylo překročit stereotypní vnímání i pojetí popisu, představit historický vývoj odborného diskurzu v této oblasti a jeho dnešní stav, a systemizovat poznatky z různých perspektiv.
MARTIN TOMÁŠEK
Na facebookové stránce Kateřiny Piorecké z počátku listopadu 2015 nalezneme tři události spojené se jménem Vladimíra Macury a jeho nedožitých sedmdesátin: informaci o vydání prvního svazku vybraných spisů, odkaz k reportáži z ostravského „Macurování“ (neplésti s macerováním, i když možná právě to se v průběhu interpretačního mikrosympozia v akademické hospůdce Voliéra dělo) a fotografie čerstvě odhalené pamětní desky na Korejské ulici č. p. 17 v Ostravě-Přívoze, kde malý Vladimír často a rád pobýval u svého dědy. Literátovy ostravské stopy — včetně „odhalovacího“ proslovu Pavla Janouška a jubilejní vzpomínky Miroslava Stoniše — mapuje bulletin Krásná Ostrava (roč. 3, 2015, č. 4, s. 24–32).
KAREL PIORECKÝ
Ve dnech 24.–25. listopadu 2016 se v knihovně města Ostravy konalo mezinárodní odborné sympozium Česká literatura a kultura za protektorátu. Podnět k jeho uspořádání vzešel z Oddělení 20. století a literatury současné Ústavu pro českou literaturu AV ČR, které pod vedením Pavla Janouška zahájilo práci na projektu Dějiny české literatury za protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Na organizaci sympozia se rovněž podílela Filozofická faktulta Ostravské univerzity a občanské sdružení Pant.
Tereza Šnellerová
Monografie Petra Andrease Vybírat a posuzovat. Literární kritika a interpretace v době normalizace je jedním z prvních knižních pokusů analyzovat veřejně publikovanou literární kritiku období normalizace v její celistvosti. Andreas tento rozsáhlý projekt zakládá převážně na analýze různorodých více či méně dostupných literárněkritických textů a na rozhovorech vedených s aktéry tehdejšího oficiálního literárního provozu. Svoji práci organizuje ve dvou stupních, vedle snahy podat celkový přehled forem a typů textů, v jakých se oficiální literární kritika vyskytovala, zároveň hledá obecný klíč, jakým lze k bádání o normalizaci přistupovat. Jeho pozice není snadná, dosavadní studium normalizační literatury v oblasti kritiky je výběrové a vesměs pouze informativní, hlubší vhled do tématu vyjma dílčích prací v době vzniku textu chyběl a adekvátní metoda pro přístup k normalizačním textům se stále hledá (z dosavadních příspěvků viz např. Alena Fialová: Poučeni z krizového vývoje. Poválečná česká společnost v reflexi normalizační prózy [2014]; Petr Šámal: „Literární kritika za časů »normalizace«, Literární archiv 37, 2006, s. 149–184; rozsáhlejší vhled poskytují příslušné pasáže kolektivní práce V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře [2015], jež nebyla v době vzniku recenzované knihy dokončena).