MŠMT
Termochronologické vymezení vývoje sedimentů východní části zaobloukové pánve Magallanes
Předkládaný projekt je zaměřen na studium možných sedimentárních zdrojů a průběhu sedimentace v zaobloukové pánvi Magallanes v nejjižnější části And (Ohňová země) ve spolupráci s argentinskými kolegy. Aby bylo možné rekonstruovat pánevní model nízko-teplotní historie sedimentů, použijeme k datování apatity a zirkony pomocí metody fission-track. Nedílnou součástí projektu bude modelování časově-teplotního vývoje výzdvihu/pohřbení hornin založené na individuálním stáří vzorků a délkovém rozdělení stop apatitů a zirkonů. Použití této metody na sedimenty pánve Magallanes umožní spolehlivější interpretaci vývoje sedimentů Patagonského orogenu, souvisejících s otevíráním Drakeova průlivu a oddělením Patagonie od Antarktického poloostrova, které bylo dokončeno na konci eocénu.
Datování nízkoteplotních událostí za použití zirkonů: U-Th/He metoda a metoda fission-track
Cílem projektu je použití a rozvoj nových datovacích metod na zirkonech určených pro rekonstrukci nízkoteplotní historie hornin: metoda štěpných stop (fission-track)a U-Th/He metoda. Výsledkem práce na konkrétních vzorcích bude vytvoření modelu tektonosedimentárního vývoje antarktického bazénu James Ross včetně termální rekonstrukce křídových sedimentů a modelu erozní historie těchto hornin. Získaná data budou porovnána s potenciálními zdrojovými oblastmi.
Evoluce společenstev žab během křídy v západní části Severní Ameriky; porovnání s fosilním záznamem z Eurasie
Na podkladě statisticky doposud nejprůkaznějšího vzorku mesozoických žab napomoci objasnění zákonitostí, podle kterých probíhala jejich anatomická evoluce a evoluce jejich celých společenstev v různých paleogeografických celcích.
Paleomagnetický výzkum sedimentů v krasových oblastech Slovinska: využití při rekonstrukci geomorfologického vývoje v kenozoiku
Záznam posledního vyplňování (fosilizace) zachycený v krasových sedimentech obsahuje nejen data pro rozluštění geomorfologického vývoje, ale též údaje pro rekonstrukci tektonických procesů v mobilních oblastech. Použití široké škály metod tak bude sloužit jako nástroj pro poznání kenozoické historie jednotlivých krasových území Slovinska.
Kinematická a dynamická anisotropie sedimentárních a krystalických hornin: Ultrazvukové, synchrotronní a měření neutronové difrakce
Významně vylepšit vysokotlakou měřicí hlavu, která umožní současné prozařování podélnými a dvěma kolmo polarizovanými střižnými vlnami kulového vzorku při současném měření jeho deformace. Studium vztahu mezi tvarem základních prvků hornin a tvarem pórového prostoru a jejich příspěvku k objemové symetrii stavby hornin. Studium vlivu 3D tvaru pórového prostoru na jejich fyzikální (plynová a vodní propustnost) a mechanické deformační vlastnosti. Stanovení pórového prostoru a 3D aproximace s využitím přímých metod elektronová a optická mikroskopie s obrazovou analýzou, zvýraznění pórů a trhlin a nepřímých metod ultrazvukové prozařování, 3D deformace a 3D rentgenová synchrotronní tomografie. Kvantifikovat stavbu a kinematickou a dynamickou anisotropii hornin a její změny vlivem hydrostatického zatížení na základě ultrazvuku, ve srovnání s neutronovou difrakci a synchrotroním rentgenovým rozptylem identických vzorků. Návrh komplexního modelu, který odráží elastické vlastnosti složení hornin a mikrostrukturu.
Rekonstrukce výzdvihu centrální části argentinských Ohňových And (jižní část Ohňové země, Argentina)
Cílem předloženého projektu je datování hlavních fází tektonometamorfních fází a nízkoteplotní vývoj východní části Kordiléry Darwin na argentinském území Ohňové země a jejich srovnání a navázání na dostupné údaje z chilské strany. Dříve publikované obdobné studie vypracovaná českým týmem na Antarktickém poloostrově poslouží jako základ pro srovnání a navázání geologického vývoje nejjižnějších And a Antarktického poloostrova. Výsledky získané během řešení tohoto projektu poslouží k lepšímu pochopení geologického vývoje celého území v prostoru jižní Patagonie a Antarktického poloostrova. Společný terén s argentinskými kolegy bude zaměřen na odběr vzorků ze studovaných lokalit včetně petrologického výzkumu vzorků z jižní části Ohňové země. Spolupráce s argentinskými kolegy je důležitá pro jejich znalost studovaných lokalit a bez jejich logistické podpory (např. doprava) by bylo také obtížné pro nás pracovat v neznámém terénu. Během pobytu zahraničních řešitelů v ČR bude na obou českých pracovištích provedeno školení a zaučení do analytických metod a základů, které argentinští partneři na svém pracovišti nemají k dispozici. V GLÚ (AVČR) budeme učit základy metody fission-track - založené na měření známých standardů a také na měření studovaných minerálů (apatitů a zirkonů), které byly odebrány z předcházející terénní sezóny. Cílem navázané spolupráce s argentinskými kolegy bude prezentace výsledků formou společných vědeckéhých článků publikovaných v mezinárodním periodiku.
Simulace kosmického zvětrávání - vliv přítomnosti nanočástic železa na reflektanční spektra planetek
Tělesa naší Sluneční soustavy, která nemají atmosféru (planetky, měsíce), jsou vystavena slunečnímu větru, dopadům mikrometeoritů a kosmickému záření. Tyto procesy mohou značně ovlivnit vlastnosti povrchu těchto těles a nazývají se kosmickým zvětráváním. Dlouhodobé kosmické zvětrávání způsobuje změnu nejen fyzikálních, mineralogických a chemických vlastností povrchu, ale i reflektančního spektra těchto těles v optické, ultrafialové i infračervené oblasti. Většina těchto změn je spojena s tvorbou železných nanočástic v povrchové vrstvě hornin těles Sluneční soustavy. Projekt si klade za cíl laboratorní simulaci kosmického zvětrávání kontrolovanou tvorbou nanočástic železa na povrchu vybraných minerálů (olivin, pyroxen) a meteoritů. Změna spektrálních vlastností takto modifikovaných materiálů bude porovnána s trendy kosmického zvětrávání pozorovaných u kosmických těles a bude vyhodnocen vliv velikosti a koncentrace nanočástic železa na charakter kosmického zvětrávání.
Krasové sedimenty, nástroje pro rekonstrukci tektonického a geomorfologického vývoje krasových oblastí (na příkladu krasových oblastí Slovinska)
Hlavním cílem projektu je získat přesnější údaje pro rekonstrukci a datování kenozoických tektonických procesů (posuny a rotace) včetně vyplňování (fosilizace) v jeskyních v mobilních oblastech Slovinska. Použití široké škály dalších geochronologických metod (standardní paleontologie a biostratigrafie, magnetosusceptibility, stabilních izotopů, izotopových metod numerického datování) bude sloužit jako nástroj pro poznání kenozoické historie jednotlivých krasových území.