GACR

Multidisciplinární studie fluviálních, paralických a mělkomořských sedimentárních systémů cenomanského stáří české křídové pánve kombinuje metody sekvenčně-stratigrafické analýzy výchozů a vrtů s palynologickou a strukturní analýzou k vytvoření detailního obrazu prostorových a časových vztahů sedimentárních systémů a jejich geometrií. Architektura cenomanských sedimentárních systémů, které se ukládaly v počáteční fázi vývoje pánve, je přímým odrazem kinematického chování podložních struktur - zvláště pak rozhraní saxothuringika a tepelsko-barrandienského bloku a labské zlomové zóny - za spolupůsobení eustatických fluktuací mořské hladiny o různé frekvenci. Cílem projektu je pomocí znalosti detailní architektury odlišit relativní vliv tektoniky a eustatických změn mořské hladiny na utváření a vyplňování akomodačního prostoru v pánvi intrakontinentálního typu. Dalším cílem projektu je přispět k poznání obecných mechanismů a rychlostí procesů, které při vzniku intrakontinentálních pánví

Předkládaný projekt je zaměřen na studium procesu porušování hornin v režimu řízené rychlosti deformace a režimu řízeného napětí při dlouhodobém zatěžování vzorků. Východiskem výzkumu jsou znalosti přetvárných vlastností hornin z ultrahlubokéhu vrtu Kolaa zkušenosti se studiem procesu porušování hornin pomocí statistických metod analýzy řad ultrazvukové emise. Výzkum porušování bude vycházet ze stanovení mechanismu mikrotrhlin. Experimenty budou v trvání řádu desítek až prvých stovek hodin od počátku zatěžování do konečného rozrušení. Srovnání porušování povrchových analogů hlubinných hornin a hornin svrchní kůry přinese nové poznatky o vlivu paleostressu na schopnost horninového materiálu akumulovat a uvolňovat energii v průběhu křehkého porušování.Metodicky bude studium porušení vycházet ze stanovení tensoru momentu ohniska a určení systému sil působících v ohnisku.

Podstatou projektu je tafonomické a paleoekologické zpracování ostnokožců (ježovek, lilijic, hvězdic), spongií a brachiopodů, v menší míře pak i dalších složek svrchnoturonských tafocenóz hemipelagického vývoje  oblasti Poohří  a siliciklastického vývojeoblasti Pojizeří. Sledované fauny budou ve svých nejvýznamnějších částech zpracovány i taxonomicky. Nosnou lokalitou budou Úpohlavy u Lovosic se zcela mimořádnými odkryvy (aktivní velkolom) a s moderně zpracovanou geologií.  Výsledky budou mít výstupy dovývoje sedimentačního prostředí, které bude zhodnoceno i z hlediska ichnofosilií a ichnostaveb.  Stratigrafické korelace sledovaných faunistických horizontů a facií budou vycházet z co nejpřesnějšího datování (na základě inoceramidních mlžů, hlavonožců, foraminifer a palynomorf). Bude tak ověřena i biostratigrafická hodnota některých irregulárních ježovek (hlavně rodu Micraster), běžně užívaných k biostratigrafické zonaci v křídě západní Evropy.

Cílem předloženého grantového projektu je funkčně-morfologická a tafonomická analýza a následné rozdělení jednotlivých skupin mikroskopických a makroskopických zbytků do základních trofických kategorií. Takovéto rozdělení do jednotlivých trofických kategorií umožní rekonstruovat základní strukturu vzájemných vztahů organismů ve vybraných ekosystémech spodního kambria až středního ordoviku barrandienské oblasti.Výsledkem předkládaného projektu bude tedy model základních vzájemných vztahů uvnitř spodnokambrického až střednoordovického ekosystému v šesti vybraných příkladech. Planktičtí a bentičtí primární producenti organické hmoty sloužili jako základna trofické pyramidy, která byla konzumována různými typy konzumentů (jako jsou jednotlivé typyfiltrujících ostnokožců, hyolitů, ramenonožců aj.). Pro analýzu je možné využít již existující informace o frekvenci výskytu jednotlivých taxonů a funkční morfologii některých skupin bezobratlých (např. trilobitů, hyolitů, ramenonožců, ostnokožců).

Vedle klasických jihočeských, západomoravských, severorakouských a lužických lokalit byly vltavíny nalezeny rovněž v pliocenních sedimentech chebské pánve. Na rozdíl od dalších nalezišť je však chemismus chebských vltavínů probádán jen málo: celkem byly dosud analyzovány pouze čtyři vltavíny z této oblasti a to ještě jen na hlavní prvky metodami elektronové mikrosondy. Cílem projektu je získat co nejucelenější chemickou charakteristiku vltavínů z chebské pánve na základě studia reprezentativnějšího souboru vzorků. Pro chebské vltavíny nebyly dosud stanoveny obsahy vedlejších a stopových prvků - navrhovaný výzkum by tak poskytl vůbec první informaci tohoto typu. Podrobný chemický výzkum také ukáže vzájemné vztahy chebských vltavínů k vltavínům z Čech, Moravy, Lužice a Rakouska, které prozatím zůstávají nejasné. Kromě toho budou vzorky zhodnoceny z morfologického hlediska, chrakterizovány hustotou a jejich část datována.

Moravská část vnějšího flyše Karpat nabízí příležitost studovat křídové oceanické červené vrstvy (CORB) uložené za různých paleoenvironmentálních podmínek. Souvislý profil Bystrá ve slezské jednotce byl vybrán jako opěrný profil. Detailní biostratigrafický výzkum profilu pomocí foraminifer, dinoflagelátů a nanofosilií spolu s vybranými metodami sedimentologie, petrologie, mineralogie a geochemie umožní konstrukci lokálního stratigrafického standardu. Standard bude sloužit ke kalibraci vůdčích fosílií a ke korelaci s vybranými profily CORB račanské a bělokarpatské jednotky, jakož i interregionálním korelacím. Využití lokálního standardu metodami grafické korelace by mělo poskytnout přesné datování významných eventů v jednotlivých dílčích pánvích. Součástí tohoto záměru je datování nástupu CORB v různých jednotkách. Korelace CORB v jednotlivých dílčích pánvích a získaná paleoenvironmentální data pomohou vytvořit paleooceanografický model CORB vnějších Karpat.

Multidisciplinární projekt zaměřený na rekonstrukci rostlinných druhů a strukturu rašeliništních ekosystémů westphalského stáří pohřbených a "zakonzervovaných" in situ ve vrstvách sopečného popela v uhelných pánvích středních a západních Čech. Velmi bohatý a prostorově lokalizovaný materiál z výkopů obsahuje jedinečné informace o struktuře (plošné i vertikální), hustotě a druhovém složení bažinných rostlinných společenstev včetně podrostu a též o ekologických nárocích jednotlivých druhů s přesností,kterou neposkytuje žádná jiná metoda. Metoda rovněž umožňuje v řadě případů korelovat dosud jen izolovaně nalézané orgány rostlin (např. olistění, fruktifikace) s mateřskými rostlinami. Materiál bude detailně studován klasickými i speciálními paleobotanickými technikami (morfologie, ev. anatomie rostlin např. z fuzitizovaných pletiv). Aplikována bude též palynologie (disperzní sporová společenstva i spory in situ), uhelná petrologie a detailní tafonomická analýza nasbíraného materiálu.

Ordovické sedimentární sekvence okolí Petrohradu představují jedinečný sled kondenzované sedimentace s převahou bioklastických karbonátů temperátní zóny. Studium ichnostavby těchto usazenin může dát odpověď na následující otázky: l. Dešifrování epizod sedimentace, eroze a diagenetických alterací ordovických hornin v okolí Petrohradu i v celé baltické oblasti. 2. Prokáže-li se významná symetrie ve výskytu ichnotaxonů a stylů biogenního přepracování v průběhu jednotlivých sedimentárních sekvencí, výsledkem bude nejen upřesnění lokální a globální eustatické křivky pro období spodního a středního ordoviku, ale i teoretické obohacení paradigmat o vlivu úrovně mořské hladiny na ichnostavbu. 3. Předchozí studie v oblasti zjistily velkou intenzitu a hloubku bioturbace a bioeroze ve vrstvách biostratigraficky ekvivalentních spodnímu ordoviku. Takováto intenzita bioturbace nebyla pro spodní ordovik dosud předpokládána.

Hlavním cílem předkládaného projektu je výzkum mechanismů křehkého porušení hornin, a zejména experimentální ověření vlivu mikrostavby hornin na toto porušení. Během výzkumu bude ověřena platnost teorie střižného porušení či teorie tahového porušení vzorků při jednoosém zatížení v podmínkách křehké deformace. Dalším z cílů projektu je ověření možnosti využití metody měření akustické emise jako kontrolního systému sledujícího pokračující destrukci vzorku při zatěžování. Testy budou prováděny na různých horninových typech, odrážejících hlavní genetické typy (vyvřelé, metamorfované a sedimentární horniny), horniny s odlišnou symetrií stavby (isotropní resp. kvasiisotropní horniny, horniny s prvky anisotropie - transversálně isotroponí, ortogonální či monoklinické prostředí), horniny s odlišnou intensitou mikrostaveb (např. řada jemnozrnná - středně zrnitá - hrubozrnná). Série zkušebních vzorků bude vybrána tak, aby bylo možné ověřit vliv složení, horninové stavby a přítomnosti defektů.

Na základě odběrů a analýzy vzorků vody z padajících, usazených a podkorunových srážek prokázat variabilitu a závislost koncentrací (anorganických) polutantů (KP) v průběhu jednotlivých epizod na druhu (padajících, usazených) atmosférických srážek a na meteorologických podmínkách. V experimentálním zalesněném povodí pak posoudit odezvu těchto typů srážek v horninovém podloží a v metabolizmu dominantních lesních dřevin. KP v usazených srážkách závisí na mikrofyzikálních vlastnostech mlhy, především na vodním obsahu (LWC) a na místních zdrojích znečištění. U padajících srážek lze předpokládat závislost KP na směru přenosu, charakteru srážkové oblačnosti, jejím vertikálním rozsahu a procesu sycení polutanty po trase přenosu. Na základě studia existujících dat a nově provedených analýz budou hledány vztahy mezi KP v padajících a usazených srážkách a dynamikou biogeochemických cyklů vybraných minoritních a stopových prvků v experimentálním povodí.