GACR

Projekt se zabývá konodontovými a graptolitovými faunami mladšího siluru (ludlow-přídolí), jejich taxonomickou revizí a jejich využitím pro biostratigrafii. Nevyřešené problémy v globální konodontové biostratigrafii a taxonomii působí značné potíže při porovnávání mezi světovými oblastmi. Pokrok v celosvětové stratigrafické korelaci klasických profilů v pražské synformě by měl být dosažen integrací všech dostupných a nově získaných stratigrafických dat, a to z různých paleoprostředí se zvláštním důrazem na podrobné stratigrafické porovnání konodontových a graptolitových faun. Paleoenviromentální interpretace budou založeny zejména na změnách ve složení bentických a nektonických společenstev. Stratigrafický a korelační potenciál celého sledu svrchního siluru v této oblasti bude dále zvýšen vytvořením kompletního podrobného záznamu izotopových dat uhlíku a zjištěné lokální či globální události budou přesně stratigraficky datovány. Hlavním přínosem předkládaného projektu bude zaplnění mezer ve stratigrafii mladšího siluru v klasické oblasti pražské synformy a zvýšení korelačního potenciálu profilů, které mohou mít zásadní význam pro zlepšení stratigrafické přesnosti v globálním měřítku.

Cílem tohoto projektu je objasnit vliv pórového prostoru na fyzikální vlastnosti hornin, u nichž se póry výrazně podílejí na celkové horninové stavbě, tedy sedimentárních klastických hornin. Výzkum se soustředí na následující otázky:závislost mezi tvarempevných součástí (klastů) a tvarem pórového prostoru (ověření vlivu tvaru pórového prostoru a tvaru klastů na celkovou symetrii staveb hornin, ověření platnosti teorie o transversálně isotropním uspořádání staveb sedimentárních hornin);vliv tvaru pórového prostoru (v trojrozměrném uspořádání) na fyzikální vlastnosti (plyno- a vodopropustnost, nasákavost, kapilarita) a na mechanické vlastnosti (deformace, pevnost);možnost stanovení tvaru pórového prostoru a jeho 3D aproximace přímými metodami (optická mikroskopie s využitím počítačové analýzy obrazu, elektronová mikroskopie, diagnostické barvení pórů) a nepřímými metodami (anisotropie magnetické susceptibility nemagnetických sedimentárních hornin nasycených magnetickou kapalinou); modifikace

Cilem projektu je podrobná multidisciplinární analýza sedgwickii Eventu (mladší aeron, silur) s popisem a rekonstrukcí sledu a příčinných souvislostí jeho chemického (uhlíková izotopová anomálie), biologického (palynomorfy, vymírání graptolitů) a sedimentárního (oxické polohy) záznamu.

Komořanské jezero představovalo největší a proto nejvýznamnější přirozenou vodní plochu na území České republiky. Naprostá většina unikátního jezerního sedimentu byla zničena během těžby uhlí v minulém století. Hlavním cílem předkládaného projektu je záchrana paleolimnologické informace ukryté ve čtyřech znovuobjevených jezerních profilech odebraných v 80. letech minulého století za účelem rekonstrukce klimatických změn pozdního Pleistocénu a Holocénu multi-proxy přístupem. Studován bude rovněž dopad lidské přítomnosti na jezerní ekosystém. Vzhledem k pokročilému stupni rozkladu vzniklém během téměř 25 let nevhodného skladování je k záchraně profilů nutný co možná nejrychlejší postup.

Na základě studia existujících sbírkových i nových materiálů stanovit vzájemné trofické vztahy a životní strategie existujícíc mezi primárními producenty organické hmoty a jejich přímými i nepřímými konzumenty v intervalu "střední" kambrium až střední ordovik tepelsko-barrandienské oblasti.

Cílem projektu je charakterizace půdní struktury a typu transportních procesů probíhajících ve vybraných půdních typech. Dále je to vyhodnocení vlivu zemědělského obhospodařování na půdní vlastnosti a procesy probíhající v půdách.

Posoudit vhodnost různých druhů dřevin pro dendrochemické studium Hg. Zjistit vztah mezi obsahy Hg v dřevinách a půdách s různou mírou a zdrojem kontaminace. Porovnat získaná data se známými antropogenními emisemi. Porovnat vypovídací schopnost dvou zvolených geochemických archivů.

Pražská pánev je celosvětově známou oblastí spodního paleozoika díky rozsáhlé paleontologické a biostratigrafické prozkoumanosti, avšak nepoměrný paleomagnetický a geochemický výzkum stále nedovoluje interpretovat paleopozici pražské pánve a její vývoj. Předkládaný projekt je zaměřen na studium vulkanických hornin svrchnoordovických-spodnodevonských sekvencí pražské pánve. Projekt si klade  za cíl: 1) biostratigraficky určit stáří vulkanických fází a pomocí metod petrologie, minerální a horninové geochemie a izotopové geochemie Nd-Sr-Pb popsat charakter, petrogenezi a geotektonické postavení vulkanitů pražské pánve. 2) vytvořit novou paleomagnetickou databázi s nově definovanými údaji paleomeridiánů, paleošířek a přibližného stáří. Konečnou integrací trendů paleomagnetických pozic a geotektonických postavení vulkanitů stanovíme paleopozici pražské pánve a její vývoj, upřesníme polohu peri-gondwanských terránů a přispějeme k poznání spodnopaleozoické paleogeografie.

Cílem projektu je definovat obsah Ga a Ge a poměry prvků Al/Ga a Si/Ge v různých typech přírodních silikátových tavenin (granitoidů). Granitoidy reprezentují produkty parciálního tavení a následného vývoje taveniny (frakční krystalizací, míšením, reakcemi s fluidy) v různých geotektonických podmínkách zemské kůry. Obsahy Ga a Ge budou zjištěny v celkových vzorcích hornin a v jednotlivých horninotvorných minerálech - křemen, živce, slídy, amfiboly, topaz aj. Předpokládáme nalezení rozdílů v Al/Ga a Si/Ge poměrech jak mezi horninovými sériemi (rozdíly způsobené různými pT podmínkami tavení a frakcionace), ale i mezi jednotlivými minerály (rozdíly způsobené krystalovou strukturou. Vývoj poměrů Al/Ga a Si/Ge bude porovnán s poměry K/Rb, Zr/Hf, Nb/Ta a Y/Ho analyzovaných hornin. Bude sestaven model chování Ga a Ge v magmatickém procesu. Chemické analýzy budou provedeny na quadrupólovém ICP-MS spektrometru Agilent 7500ce vybaveném laserovým ablačním systémem UP213.

Projekt si klade za cíl vyvinutí, zejména však optimalizaci tenkovrstvých fotovoltaických senzorů a fotovoltaických článků na základě donor-akceptorových systémů s přenosem náboje, konkrétně s organickými polymery a anorganickými nanočásticemi. Bude nutno syntetizovat jak polymery s vhodnou dlouhovlnou absorpcí v oblasti 600-800 nm s výbornými transportními vlastnostmi a stabilitou, tak i zejména nanomateriály s optimalizovanými absorpčními a transportními vlastnostmi. Podle výsledků spolupracujících zahraničních pracovišť využijeme kromě standardních transportních polymerů, derivátů PPV(polyparafenylén-vinylén) a P3HT (polythiofen), zcela nové typy derivátů polymerů - polysilafluorenů a perkolačně optimalizované anorganickénanostruktury (kvantové tyčky, tripody a sítě ) s ZnO a chalkogenidy AIIBVI . Hlavním cílem bude optimalizovat tenkovrstvé elektronické prvky minimalizací ztrát fotonů, následných fotoexcitovaných excitonů a ztrát fotogenerovaných nosičů náboje.