Tak jako každý rok se zaměstnanci Geologického ústavu zúčastnili soutěžní výzvy Věda fotogenická a několik z nich bylo nominováno do užšího výběru. Nakonec byla pro výstavu fotografií vybrána jedna fotografie Michala Filippiho a dvě fotografie Pavla Lisého, z nichž jedna s názvem "nikdo nebyl doma" získala druhou cenu v kategorii vědci ve fotografii.

Profesor Zbyněk Roček z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. se účastní vzniku trojrozměrné rekonstrukce unikátního devonského obojživelníka rodu Ichthyostega, který je jedním z nejstarších známých suchozemských obratlovců z doby před zhruba 360 milióny lety. Model vytváří v Kodani dánský umělec Esben Horn spolu se svým týmem z 10 Tons Sudio. Se svolením tohoto studia si dovolujeme publikovat jednu z prvních fotografií připravované rekonstrukce. Ichthyostega reprezentuje klíčové evoluční stádium přechodu obratlovců z vodního prostředí na souš. Po dokončení celkové rekonstrukce a znovuotevření historické budovy Národního muzea v Praze bude model součástí nové expozice.

Doc. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. společně s kolegy z Postupimské univerzity (Universität Potsdam) představil na konferenci Basalt 2017 nové výsledky radioizotopového datování sopky Železná hůrka u Chebu. Podle výsledků datování tmavé slídy pomocí metody Ar-Ar je stáří této sopky „pouhých“ 400 tisíc let. Železná hůrka tak představuje naši nejmladší povrchovou sopku. Na povrchovou vulkanickou aktivitu v okolí Železné hůrky navázaly přibližně o 100 až 200 tisíc let později dozvuky vulkanické aktivity, projevující se vznikem podpovrchových explozivních kráterů. V současnosti lze „ozvěny“ vulkanické činnosti na Chebsku (obdobně jako v Yellowstonském národním parku v USA) registrovat v podobě výronů CO2 doprovázených často se vyskytujícími zemětřesnými roji.

RNDr. Tomáš Hrstka, PhD. byl pozván, aby promluvil k odborné i laické veřejnosti na plénu sdružené mezinárodní konference věnované aplikované mineralogii a materiálové vědě (2. mezinárodní konference aplikované mineralogie a pokročilých materiálů a 13. mezinárodní konference aplikované mineralogie AMAM-ICAM 2017) v červnu 2017. Doktor Hrstka hovořil o možnostech využití umělé inteligence a neuronových sítí v automatické mineralogii. Zároveň představil nejnovější poznatky v oblasti automatizace elektronové mikroskopie a také jejích využití při studiu prachových částic a  monitorování životního prostředí v rámci projektu Strategie AV21.