Využití nových metodických přístupů přineslo důležité informace o fylogenezi živočichů a tím i změny v jejich systému. Recentně byly popsány i nové kmeny, např. mořští vířníkovci. Řada kmenů živočichů byla radikálně přesunuta v rámci systému a bylo prokázáno, že mnohé skupiny dříve považované za samostatné kmeny jsou pouze vnitřní skupinou kmenů jiných (totéž platí např. u některých řádů). Tato výrazná změna se týká hlavně parazitických skupin: vrtejši jsou endoparazitickými vířníky, jazyčnatky jsou vysoce endoparazitičtí korýši, vši jsou ektoparazitické pisivky a zdá se, že ani blechy nejsou samostatnou skupinou, ale jde o ektoparazitické srpice. Změny v zařazení do systému se týkají i řasníků, hmyzu jejichž samice žijí celý život endoparaziticky u jiného hmyzu. Jsou blízce příbuzní broukům. Změny však jistě nekončí a náš pohled na fylogenezi a systém živočichů se bude dál vyvíjet.
-
Vířníkovec Symbion pandora, část kolonie – dva potravní jedinci obsahující pupen budoucí samice, na kterých jsou přichyceni trpasličí samci s redukovanou stavbou těla. Upraveno podle různých zdrojů. Orig. M. Chumchalová
-
Akantela, druhé larvální stadium vrtejše, z tělní dutiny hostitele (ještěra Corytophanes cristatus), s chobotkem. Snímek ze stereolupy. Foto J. Bulantová
-
Dospělý vrtejš Echinorhynchus gadi ze střeva tresky obecné (Gadus morhua). Přední část těla s vysunutým chobotkem pokrytým trnovitými háčky. SEM (skenovací elektronový mikroskop), kolorováno. Foto J. Bulantová
-
Dospělá jazyčnatka rodu Armillifer z plic krajty zelené (Morelia viridis) – přední část těla s ústním otvorem a dvěma páry drápkovitých končetin po stranách sloužících k uchycení v tkáni hostitele. SEM, kolorováno. Foto J. Bulantová
-
Dva dospělí jedinci jazyčnatky Armillifer sp. v plicích krajty zelené. Foto J. Bulantová
-
Veš Haematopinus apri, dospělý jedinec na chlupu hostitele, prasete divokého (Sus scrofa), má bezkřídlé zploštělé tělo. SEM, kolorováno. Foto J. Bulantová
-
Vajíčko (hnida) vši dětské (Pediculus capitis) připevněné samicí při kladení na lidský vlas. Larvální stadium po vylíhnutí z vajíčka prochází třemi instary, z posledního se líhne dospělý jedinec. SEM, kolorováno. Foto J. Bulantová
-
Chápavá končetina vši Haematopinus apri. Poslední články jsou výrazně pozměněny, drápek (vpravo) funguje s výběžkem holeně jako klíšťky. SEM, kolorováno. Foto J. Bulantová
-
Pisivka domácí (Liposcelis bostrychophila), bezkřídlý zástupce čeledi Liposcelidae žijící synantropně a v hnízdech ptáků, savců a sociálních blanokřídlých. Tyto pisivky měly společného předka s ektoparazitickými luptouši, péřovkami, vešmi a všiváky. Foto M. Deml
-
Ze stran zploštělé tělo blechy psí (Ctenocephalides canis). Na hlavě a předohrudi jsou viditelné silné brvy – ktenidie – uspořádané do hřebínků. Světelný mikroskop. Foto J. Bulantová
-
Pohled na hlavu hlodavčí blechy rodu Leptopsylla. Ústní ústrojí je tvořeno bodavými stylety (uprostřed), makadly spodního pysku a čelistními makadly po stranách. Na rozdíl od vší mají blechy ústní ústrojí vně hlavy i v klidové pozici. SEM, kolorováno. Foto J. Bulantová
-
Samice sněžnice lesklé (Boreus westwoodi) je výrazně mikropterní, s redukovanými křídly. Na posledním článku zadečku má protažené kladélko. Foto P. Krásenský
-
Všechna vývojová stadia samice řasníka Xenos vesparum jsou endoparazitická. Má silně modifikovanou stavbu z větší části měkkého těla – bez rozlišení tradičních oddílů (hlava, hruď, zadeček). Silně sklerotizovaná hlavohruď vyčnívá z těla hostitele. Foto D. Benda
-
Samec řasníka rodu Stylops na těle včely, v níž parazituje samice řasníka. Samci žijí v dospělosti volně, ale pouze několik hodin. Mají jeden pár křídel na zadohrudi, nápadné složené oči s malým počtem omatidií a mohutná tykadla s čichovými senzilami, které registrují samičí pohlavní feromon. Foto P. Krásenský