Juniorský badatelský projekt GA AV ČR, doba řešení 2006-2008
Shrnutí projektu
Sociální distance budou studovány pomocí dvou výzkumů, vstupní kvalitativní sondy a reprezentativního šetření v dospělé populaci. Zkoumán bude stratifikační prostor bez existujících apriorních klasifikací (typu status či třída). Cílem je zmapování celého stratifikačního prostoru včetně skupin lidí nezařazených ve standardním pracovním procesu. K tomu bude využito především metody měření subjektivní sociální distance a percepce sociálních nerovností a přístupu měřící objektivní sociální distance v rámci sociální sítě jedince (generátory jmen a pozic). Aplikace tohoto přístupu umožní hledat odpověď na základní otázku, zda se v naší společnosti formují disjunktní, relativně homogenní sociální skupiny, které lze považovat za sociální třídy. Cílem bude stanovit relativní vzdálenosti a tedy i míru jejich uzavření. Získané subjektivní distance budou porovnány s objektivními. Zkoumána bude také predikční síla standardních koncepcí operacionalizace sociálního postavení. Zvláštní pozornost bude věnována odlišnostem v percepci sociálních nerovností mezi muži a ženami.
V rámci projektu provádíme:
- Kvalitativní výzkum sociálních distancí - polostrukturované rozhovory v Praze a Liberci (sběr dat 2006).
- Kvantitativní šetření Sociální distance (sběr dat listopad - prosinec 2007, agentura Focus).
- Sekundární analýzu dat z výzkumu MML TGI ČR (Median s.r.o.)
Více viz stránky projektu http://www.socdistance.wz.cz
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 24, zobrazeno 21 - 24)
Představuji českou verzi metody měřící egocentrickou sociální síť – Poziční generátor a relevantní měřítka sociálního kapitálu. Respondenti uvádí kontakt na 18 profesí rozdílného statusu. Validitu vybraných měřítek zhodnocuji v regresních modelech se sociodemografickými znaky, etnickou a vzdělanostní diverzitou egosítě a pomocí korelací s efekty vlastností sítě (příjem, profesní mobilita, důvěra, spokojenost se životem a tolerance k etnickým skupinám).
Článek zkoumá subjektivní interakční distance ve stratifikaci: představeny koncepty distance v sociologii a analýza Bogardusovy škály (22 profesních kategorií). Hierarchie odpovídá prestiži a ISEI s nepatrnými odchylkami. Genderové rozdíly jsou vysvětlitelné převládajícími stereotypy. Dále testujeme hypotézu existence subjektivní třídních hranic. Identifikovat lze 4 subjekt. vnímané třídy: vys. odborníci, odb. ženské profese, manuál./rutinně neman. pracující a nekv.
Zpráva z kongresu německé sociologické asociace konané 6.–10. října 2008 na Friedrich-Schiller-Universität v Jeně pod názvem "Unsichere Zeiten – 34. kongres Deutsche Gesellschaft für Sociologie".
Pojednávám o významu spotřeby jako diferenciačním mechanismu napomáhajícím vzniku kolektivní identity sociálních tříd. Analyzuji rozdíly v okázalosti spotřeby a jejím protipólu kultuře materiální nezbytnosti (preference značkové vs. neznačkové zboží) mezi třídami ABCDE na datech MML TGI 2004. Rozdíly mezi třídami jsou v obou oblastech významné, nicméně významný vliv má i pohlaví a věk. Odděleně analyzovaná populace starobních důchodců je podobně stratifikovaná jako populace 21-60letých.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
Newsletter
Facebook
Twitter