Pro značení živočichů se užívá celá řada metod externích i interních značek. Testovali jsme vliv vnějšího značení na suchozemské stejnonožce (Isopoda) a zjistili jsme, že značení lakem na nehty zvyšuje mortalitu stínek obecných (Porcellio scaber) a že lak na nehty, stejně jako včelí označovač, způsobuje (přinejmenším) sníženou aktivitu svinek obecných (Armadillidium vulgare). Obě metody nejsou vhodné pro behaviorální studie.
Citovaná a použitá literatura:
PENNY, K. L., HAVELBERG, C. M., PETIT, S. Dispersal speed of Portuguese millipede (Ommatoiulus moreletii) on sand and woodland substrates and millipede marking tools at Robe, South Australia. South Australian Naturalist. 2005, 79, s. 7–10.
PETIT, S., FAHEY, I., LANG, M., GIBBS, J. Testing nail polish on Portuguese millipedes as a marker for population studies. South Australian Naturalist. 2003, 77, s. 10–11.
PETIT, S., GIBBS, J. Evaluation of MarkalTM ball point paint as millipede marking tool at Robe, South Australia. South Australian Naturalist. 2005, 79, s. 17–18.
Zoologists often use internal or external marking techniques to distinguish individual subjects when they research a group of animals. We evaluated the effect of marking on terrestrial isopods. Our studies reveal that nail polish increased the mortality rate among the common woodlouse during a month-long monitoring period; and nail polish, as well as bee marker, decreased activity levels among the common pillbug in a short-term experiment. The conclusion is that neither agent is suitable as a marker in behavioural studies of woodlice.
-
Svinka obecná (Armadillidium vulgare) patří mezi naše nejběžnější svinky. Foto F. Trnka
-
Stínka obecná (Porcellio scaber), označená na hřbetě lakem na nehty. Foto F. Trnka
-
Graf v levé části znázorňuje trvanlivost značení stínek lakem na nehty v průběhu čtyř týdnů, vyjádřenou jako počty jedinců nenalezených, mrtvých a živých se značkou, či bez ní. Nenalezení jedinců lze zdůvodnit kanibalismem (resp. konzumací mrtvých těl). Vpravo jsou křivky přežívání v experimentu – srovnání úmrtnosti stínek se značkou a kontrolních neoznačených jedinců. Pokus proběhl na hlinité půdě. Orig. I. H. Tuf
-
Graf v levé části znázorňuje trvanlivost značení stínek lakem na nehty v průběhu čtyř týdnů, vyjádřenou jako počty jedinců nenalezených, mrtvých a živých se značkou, či bez ní. Nenalezení jedinců lze zdůvodnit kanibalismem (resp. konzumací mrtvých těl). Vpravo jsou křivky přežívání v experimentu – srovnání úmrtnosti stínek se značkou a kontrolních neoznačených jedinců. Pokus proběhl na štěrku. Orig. I. H. Tuf
-
Graf v levé části znázorňuje trvanlivost značení stínek lakem na nehty v průběhu čtyř týdnů, vyjádřenou jako počty jedinců nenalezených, mrtvých a živých se značkou, či bez ní. Nenalezení jedinců lze zdůvodnit kanibalismem (resp. konzumací mrtvých těl). Vpravo jsou křivky přežívání v experimentu – srovnání úmrtnosti stínek se značkou a kontrolních neoznačených jedinců. Pokus proběhl na písčité půdě. Orig. I. H. Tuf
-
Denní aktivita svinky obecné získaná pozorováním 120 jedinců po tři nenásledující dny. Vliv značení na svinky byl statisticky odstraněn. Graf vyjadřuje pravděpodobnost výskytu uvedených čtyř kategorií chování v průběhu běžného dne. Orig. T. Drahokoupilová