Článek přináší zhodnocení aktuálního stavu výskytu krascovitých brouků (Buprestidae) na území Velké Prahy po 35 letech, kdy byl publikován obdobný článek (viz Živa 1982, 4: 147–149). Na území Velké Prahy se v současnosti vyskytuje 43, resp. 44 druhů krasců, což je o 12, resp. 13 druhů více než před 35 lety. Navíc stále ještě existuje možnost výskytu několika dalších druhů, které žijí v bezprostředním okolí hlavního města.
Tabulka s výskytem druhů z čeledi krascovití (Buprestidae) zaznamenaných v Praze do roku 1982 je uvedena v příloze níže pod obrazovou galerií.
Použitá literatura:
KUBÁŇ Vítězslav. Buprestidae, 2016, 432 –574. In: LÖBL I. & LÖBL D. (eds.): Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Vol. 3. Brill, Leiden/Boston.
NITZU, Eugen, et al. The Range Expansion of Ovalisia festiva (Linnaeus, 1767)(Coleoptera: Buprestidae) in Eastern Europe and Its Damaging Potential for Cupressaceae. Travaux du Muséum National d’Histoire Naturelle “Grigore Antipa”, 2016, 58.1-2: 51-57.
VOLKOVITSH, M. G.; KARPUN, N. N. A new invasive species of buprestid beetles in the Russian fauna: Lamprodila (Palmar) festiva (L.)(Coleoptera, Buprestidae), a pest of Cupressaceae. Entomological Review, 2017, 97.4: 425-437.
An evaluation of the contemporary distribution of the family Buprestidae on the territory of Prague in the course of the last 35 years is provided. In this period the number of species has increased by 13, while 44 species of Buprestid beetles occur in Prague and its vicinity at present. Several other species might be discovered on this territory in the future.
-
Krasec Lamprodila decipiens je relativně „novým“ druhem na území našeho hlavního města. Ke svému vývoji vyžaduje chřadnoucí kmeny a silnější větve vrby jívy (Salix caprea), nejlépe okolo cest a ruderálních porostů nebo v neudržovaných zahradách. Praha-Malešice. Foto R. Rejzek
-
Krasec temný (Capnodis tenebrionis) už je zřejmě minulostí nejen v Praze, ale v celých Čechách. V 50. letech 20. stol. se ještě vyskytoval v Praze na Žvahově, s ústupem pastvy však zřejmě zcela vymizel. Ke svému vývoji totiž potřebuje osluněné paty trnek a některých ovocných stromů a ty nacházel jen tam, kde se páslo. Slovensko, Štúrovo. Foto S. Bílý
-
Krasec třešňový (Anthaxia candens). Praha-Jarov. Foto R. Rejzek
-
Po mnoha letech jsou kmeny vhodných třešní larvami krasce třešňového doslova „převálcovány“. Praha-Jarov. Foto R. Rejzek
-
Agrilus mendax patří mezi nejvzácnější druhy našich krasců. Jeho larva se vyvíjí v odumírajících jeřábech ptačích (Sorbus aucuparia). Exemplář z Plzeňska. Foto S. Bílý
-
Poecilonota variolosa je nejen relativně vzácným, ale doposud také přehlíženým druhem na území Prahy. K vývoji potřebuje poškozené nebo odumírající kmeny a větve keřovitých či deformovaných osik. Jedinec ze Znojma. Foto S. Bílý
-
Třešňovka v Praze na Jarově – vynikající a známá lokalita všech druhů krascovitých (Buprestidae), které se vyvíjejí v ovocných stromech. Foto R. Rejzek
-
Přírodní rezervace Homolka poblíž Velké Chuchle představuje učebnicovou ukázku skalní stepi s několika druhy krasců rodů Trachys a Habroloma. Foto S. Bílý
-
Krasec lesklý (Anthaxia nitidula) patří dosud k hojným broukům i v Praze. Samec, Praha-Jarov. Foto R. Rejzek
-
Kopulující pár A. salicis na květu pryskyřníku. V ČR je rozšířený sporadicky a na území Velké Prahy byl zastižen pouze jednou. Dřívější údaje z Prahy se nejspíše týkaly podobných druhů (A. semicuprea a A. suzannae), s nimiž byl zaměňován. Purkarec u Hluboké nad Vltavou. Foto S. Bílý
-
Samice krasce jilmového (A. manca) kladoucí vajíčka pod kůru jilmové větve. Praha-Troja. Foto S. Bílý
-
Agrilus sulcicollis náleží k nejběžnějším zástupcům rodu na našem území. Samice kladoucí vajíčka na kůru dubové větve. Praha-Kunratice. Foto S. Bílý
-
Na území Chuchelského háje nalezneme zbytky pařezinového hospodaření se starými listnatými stromy (převážně duby). Jedna z nejbohatších lokalit krasců vyžadujících ke svému vývoji duby nejrůznějšího stáří. Foto S. Bílý
-
Zerav (Thuja sp.) na pražském hřbitově Malvazinky napadený krascem Lamprodila (Palmar) festiva. Napadení se projevuje rezavějícími větvemi s malými výrony pryskyřice. Foto S. Bílý
-
Invazní krasec Lamprodila (Palmar) festiva šířící se ze Středozemí na sever. Foto N. Rahmé