V průmyslovém období byla krajina vystavena značnému ekonomickému tlaku. Situace kulminovala v období obnovy po druhé světové válce. Negativní dopady průmyslové činnosti na prostředí, přírodu a krajinu ale zároveň vedly k intenzifikaci ekologického výzkumu a k růstu širokého ekologického povědomí ve společnosti. Tyto dva faktory sehrály v 70. a 80. letech důležitou roli při vzniku moderní evropské environmentální politiky. V zemích ovládaných v té době totalitními režimy byl tento vývoj potlačen.

Literatura
Beckermann, W., 1974. In Defence of Economic Growth. Jonathan Cape, London.
Beckmann, P., 1073. Eco-Hysterics and and the Technophobes. Golem Press, Boulder.
Boulding, K. E., 1968. Beyond Economics. Essays on Society, Religion and Ethics. University of Michigan Press, Ann Arbor.
Carson, R., 1962. Silent Spring. Houghton Morfin, Boston.
Dorst, J., 1965. Avant que la nature meure. Delacaux et Niestlé, Neufchatel.
Ehrlich, P. R., 1968. The Population Bomb. Ballantine, new Zork.
Maddox, J., 1972. The Doomsday Syndrom. Macmillan, London.
Meadows, D. H. a D. L. Meadows, 1972. The Limits to Growth. MIT Press, Boston.
Simon, J. (ed.), 1984. The resourceful Earth. Princeton University Press, Princeton.

Landscape has been subjected to heavy pressures in the industrial period. The situation culminated during the economic boom after the Second World War. In the 1970s and 1980s the negative impact of industrial activities on environment, nature and landscape, however, stimulated intensive ecological research and development of broad ecological awareness in the public. These two factors contributed strongly to a new approach – they gave rise to a modern environmental policy in European democratic countries. On the other hand, this development was suppressed in countries subjected to dictatorial regimes.