Fungování biofilmů v přírodních vodách je řízeno vzájemnou interakcí mezi řasami a bakteriemi a mezi jejich spásači. Ti společně s hydraulickými podmínkami regulují biomasu a tloušťku biofilmu a ovlivňují tak schopnost biofilmů přijímat a zachycovat živiny a toxické látky. Biofilmy proto představují centra metabolické aktivity, která se výrazně podílí na samočištění vod, slouží jako potrava pro bezobratlé organismy, ale mohou rovněž znehodnocovat a poškozovat povrchy, na nichž se tvoří.
The function of biofilms in natural waters is driven primarily by mutual interactions between algae, bacteria and their grazers. In turn, the grazers together with a hydraulic regime of the environment may control the biomass and the thickness of the biofilms and affect their ability to intake and retain nutrients and toxic pollutants. Thus biofilms represent the hot spots of metabolic activity which contribute substantially to water self-purification and serve as food for invertebrate organisms. However, biofilms may also show adverse effects on the surfaces they colonize.
-
Mikrobiální biofilmy v termální oblasti národního parku Waimangu, Nový Zéland. Foto D. Baudišová
-
Stratifikovaný biofilm (tzv. microbial mats) z mělké části (hloubka asi 30 cm) slané laguny Doubloon, severní pobřeží Belize. Základ – zelenou vrstvu – tvoří vláknité sinice (zejména rody Lyngbya a Leptolyngbya; řada druhů je endemická), hlubší červené či fialové vrstvy fototrofní bakterie (nejčastěji purpurové sirné). Výška biofilmu byla zhruba 5 cm. Stratifikované biofilmy fixují dusík a podílejí se na tvorbě slínovcových sedimentů (jílovitý vápenec, šedá vrstva) charakteristických pro tuto oblast poloostrova Yucatan. Foto E. Rejmánková a D. Sirová
-
Nechtěné porůstání (biofouling) tvořené vláknitými řasami a svijonožci (Cirripedia) na trupu jedné z lodí v přístavu. Poloostrov Hel, Polsko. Foto M. Rulík
-
Přirozený epilitický biofilm narostlý během 30 dní na destičce z pískovaného skla (1 cm2) s dominancí stopkatých nálevníků a rozsivek. Foto A. M. Romaní
-
Příklad epilitického biofilmu na kameni v tekoucí vodě. Červená barva skvrn je způsobena dominancí ruduchy rodu Hildebrandia. Foto M. Rulík
-
Dřevo nahromaděné v toku představuje ideální prostředí pro rozvoj epixylického biofilmu. Řeka Morava v CHKO Litovelské Pomoraví. Foto M. Rulík
-
Kořeny olše lepkavé (Alnus glutinosa) rostoucí v příbřežní části, které zasahují do vlastního toku, poskytují podklad, ale zároveň představují mechanický filtr, na němž se zachytávají unášené suspendované látky. Foto M. Rulík