Charakter krajiny je v oblasti centrálních Apenin již na první pohled výrazně různorodý. Dynamicky formovaný reliéf pokrývá pestrá mozaika vegetačních typů. Zdejší lesy jsou od dávných dob obhospodařované pařezinovým způsobem, což je typ managementu, který byl na území bývalého Československa běžný až do minulého století. Typicky šlo o dubové a dubohabrové lesy, jejichž biodiverzita dlouhodbě klesá. Návštěva a studium lesů centrálních Apenin poskytuje hodnotné souvislosti pro řešení problému klesající druhové diverzity v někdejších pařezinách střední Evropy.
Citovaná literatura:
BARTHA, S., A. MEROLLI, G. CAMPETELLA, R. CANULLO. Changes of vascular plant diversity along a chronosequence of beech coppice stands, central Apennines, Italy. Plant Biosystems-An International Journal Dealing with all Aspects of Plant Biology. 2008, vol. 142(3), s. 572–583.
The landscape of the central Apennines is markedly diverse. Dynamically formed relief is covered by a mosaic of different vegetation types. For centuries, local forests are managed as coppices – type of management common in former Czechoslovakia up to last century. Biodiversity of these oak and oak-hornbeam forests gradually declines due to the abandonment of coppicing. Thus, a visit to the central Apennines and study of their forests provide a valuable insight into the problem of species diversity decline in the former coppices of Central Europe.
-
Reliéf i vegetační kryt krajiny centrálních Apenin v regionu Marche jsou různorodé. Uprostřed zemědělské krajiny stále zůstává zachováno mnoho solitérních stromů a remízků s dřevinami, které však byly v nedávné minulosti ještě hojnější. V zemědělství se nepoužívá tolik pesticidů jako u nás, což souvisí i s rozdrobeným vlastnictvím, a proto jsou společenstva zemědělských plodin druhově bohatší. Přes intenzivní využívání tak krajina poskytuje životní prostor mnoha živočichům. Snímek F. Máliš
-
Vývoj počtu druhů různého charakteru po vytěžení lesa. K ústupu nelesních druhů, resp. návratu lesní vegetace dochází přibližně po 25 letech od vytěžení. Prázdné čtverce a plná linie – nelesní druhy, prázdné kruhy a tečkovaná linie – lesní generalisté, černé trojúhelníky a čárkovaná linie – druhy bučin, černé kosočtverce – druhy jiných společenstev (plevelné a ruderální rostliny apod.). Hvězdičky značí druhy lesních lemů a porostních mezer. Podle S. Barth a kol. (2008), upraveno
-
Lesy se nacházejí především na úpatích a strmých svazích hor. Na vrcholových partiích se pase hovězí dobytek, v minulosti ovce. Snímek F. Máliš
-
Současná legislativa nařizuje také ponechávání vyšších pařezů, které si udržují i po odřezání vysokou vitalitu a plní funkci ochrany půdy. Snímek F. Máliš
-
Schopnost produkovat kvalitní výmladky s vysokým výnosem na jednotku plochy má především habrovec habrolistý (Ostrya carpinifolia). Snímek F. Máliš
-
Jelikož vytěžené dřevo není rozměrné a nemá velkou hmotnost, přetrvaly a jsou stále rozšířené odvěké a jednoduché technologie jeho transportu. Na delší vzdálenosti z paseky na lesní cestu se využívají muly. Snímek F. Máliš
-
Jelikož vytěžené dřevo není rozměrné a nemá velkou hmotnost, přetrvaly a jsou stále rozšířené odvěké a jednoduché technologie jeho transportu. V případě blízkosti cesty se dřevo odklízí ručně. Snímek F. Máliš
-
Zákon stanovuje pravidla pro těžbu. Předepisuje také množství a kvalitu výstavků, které mají být ponechány v porostu. V tomto případě neměly vhodný habitus – kmeny byly tenké s malou korunou, což vedlo k poškození sněhem. Snímek F. Máliš
-
Snímek ukazuje i výrazný ruderální charakter pasekové vegetace, zde jednoznačně dominuje náprstník Digitalis micrantha. Foto F. Máliš
-
Paseky jsou v krajině méně nápadné, protože mají rozmanité tvary, jejichž hranice kopírují terénní prvky, a ponechávané výstavky vytvářejí dojem řídkého lesa. V centrální části snímku lze vidět paseku asi 7 let po těžbě, v levé části je paseka stará přibližně tři roky. Snímek F. Máliš
-
Náprstník Digitalis micrantha je častou dominantou pasekové vegetace pařezených lesů centrálních Apenin. Krátká obmýtní doba zdejších pařezin podporuje ruderální charakter vegetace, ale také umožňuje přežívání konkurenčně slabých a světlomilných druhů rostlin v lesním podrostu. Foto F. Máliš