Trh s mramorem v pozdně antickém Středozemí. Sarkofágy z Ravenny a „globální dějiny umění“
Otázky nad původem architektů, kameníků a jejich inspirací patří v dějinách pozdně antického umění k těm nejdiskutovanějším. Ravenna, město na pobřeží Jaderského moře, které se v roce 402 stalo důležitým centrem Západořímské říše, byla vždy k těmto otázkám zvláště náchylná. Snahy o jasnou identifikaci jednotlivých stavebních a dekoračních prvků jako „západní“ či „východní“, „konstantinopolské“, „ravennské“ či „římské“ nebo „import“ či „lokální výroba“ jsou tak v případě Ravenny předmětem nekončících diskusí.
Nejnovější archeologické a archeometrické výzkumy pozdně antického mramoru však, zdá se, volají po globálním přístupu ke studiu pozdně antického umění (ve smyslu, jak jej definoval Enrico Castelnuovo nebo Thomas DaCosta Kaufmann) spíše než po jasné kategorizaci. Tento přístup vyžaduje zkoumání čistě materiálních aspektů jednotlivých objektů, praktického fungování trhu s mramorem a pohybu řemeslníků, kteří byli hlavním hybatelem uměleckých výměn a šíření nových technologií. Výsledky archeologických průzkumů vraků římských lodí a archeometrické analýzy mramoru do velké míry podporují toto globální chápání římského světa, které se zdá být mnohem blíže skutečnosti, než národní a regionální přístupy dějin umění 20. století.
Přednáška chce na příkladu mramorových sarkofágů z Ravenny ukázat, jak poznání vlastní materiality objektů a způsobů výroby mohou vysvětlit vzhled určité památky všude tam, kde tradiční metody uměleckohistorické vědy, jako je ikonografická a formální analýza, selhávají. Jejím skutečným cílem je však otevřít diskusi nad důležitostí poznání uměleckých výměn, praktických aspektů tvorby i mezioborové spolupráce ve studiu středověkého umění obecně.
Mgr. Zuzana Frantová, Ph.D.
v současné době působí jako výzkumná pracovnice v Centru raně středověkých studií při Semináři dějin umění FF MU, kde se podílí na projektu Iconic Presence. The Evidence of Images in Religion (Hans Belting fellowship). V roce 2017 obhájila svou disertační práci Ravenna: sedes imperii (402–476). Artistic Trajectories in the Late Antique Mediterranean, která vznikla v co-tutoringu mezi FF MU a Université de Lausanne ve Švýcarsku.