Hvězdoše patří k nejběžnějším a přitom nejvíce přehlíženým vodním rostlinám naší květeny. Jsou charakterizovány na jedné straně celkovou redukcí tělní stavby, na druhé straně vysokou měrou fenotypové plasticity – schopností pružně reagovat na změny prostředí změnou habitu. Kvůli těmto vlastnostem patří hvězdoše mezi determinačně obtížné skupiny. Překvapivě však existuje u hvězdošů pozoruhodné množství různých opylovacích způsobů: dokáží se opylovat na vzduchu, po vodní hladině i pod vodou. Kombinace všech těchto tří způsobů opylení není známa u žádných jiných rostlin. Všechny opylovací systémy se pak u hvězdošů kombinují s ojedinělými a kuriózními způsoby samoopylení.
Water-starworts (Callitriche) are some of the most common and yet largely overlooked aquatic plants in European flora. They are characterized by overall reduction of the plant body and also exhibit an extraordinary phenotypic plasticity in response to environmental changes, which makes the starwort species very difficult to determine. It is the only genus known to possess all three types of pollination: by air, on the water surface and under water, in addition to some unique self-fertilization mechanisms.
-
Terestrická forma hvězdoše jarního (Callitriche palustris) ve vyschlé kaluži u obce Prstná na Karvinsku. Foto J. Prančl
-
Vodní forma hvězdoše mnohotvarého (C. cophocarpa) s plovoucími listovými růžicemi v tůni v Praze – Modřanech. Foto J. Prančl
-
Prostorové oddělení samčích a samičích květů u hvězdoše mnohotvarého. Vlevo plovoucí růžice se samičími květy, vpravo růžice se samčími květy. Foto J. Prančl
-
Ponořená (submerzní) forma hvězdoše mnohotvarého s úzkými čárkovitými listy. Úzkolisté morfotypy jsou u tohoto druhu dosti časté, zůstávají však sterilní, neboť hvězdoš mnohotvarý nedokáže kvést pod vodou. Herbářová položka pocházející z Volarského potoka na Šumavě a uložená v soukromém herbáři autora. Foto J. Prančl
-
Ponořená forma hvězdoše háčkatého (C. hamulata) v rybníce u Nového Hraběcí na Šluknovsku. Foto J. Prančl
-
Variabilita listů hvězdoše háčkatého. Čárkovité listy tohoto druhu jsou na vrcholu zakončeny charakteristicky klešťovitě rozšířenými špičkami. Rozsah stupnice na přiloženém měřítku odpovídá 1 cm. Foto J. Prančl
-
Lodyha hybridního hvězdoše C. × vigens (C. cophocarpa × platycarpa) se samičími květy tvořenými semeníkem se dvěma čnělkami. Jak je patrné, čnělky u tohoto křížence často předčasně odumírají. Foto J. Prančl
-
Redukované květy hvězdoše jarního, u kterých se uplatňuje mechanismus vnitřní geitonogamie (prorůstání pylových láček vegetativními pletivy tyčinek a lodyhy; blíže v textu). V levé polovině uzliny samičí květ, v pravé polovině samčí a samičí květ (tyčinka je přitisknutá semeníkem k lodyze). Foto J. Prančl
-
Plody hvězdoše mnohotvarého podepřené nápadnými blanitými listeny, na vrcholu s dlouhými zbytky čnělek. Foto J. Prančl
-
Typické stanoviště hvězdoše kalužního (C. stagnalis) – kaluž ve vyjetých kolejích lesní cesty u České Kamenice. Foto J. Prančl
-
Zcela ponořený hustý porost hvězdoše podzimního na jediné současné tuzemské lokalitě ve skupině rybníků Ráček na Poličsku. Foto J. Prančl
-
Smíšená populace hvězdoše háčkatého a hvězdoše hranoplodého (C. platycarpa) ve Šluknovském potoce ve Šluknově. Odlišit od sebe na lokalitě oba druhy v nekvetoucím stavu je velmi obtížné, přitom se zásadně liší způsobem reprodukce – u hvězdoše háčkatého dochází k opylení pod vodou, hvězdoš hranoplodý se opyluje naopak vzduchem nebo po vodní hladině. Foto J. Prančl
-
Hvězdoš jarní na svém typickém stanovišti – obnažené dno rybníka Pulec u Jedlové na Poličsku. Foto J. Prančl