Ovsenka skalní (Chondrina avenacea) je plicnatý plž, který žije celoročně na holých vápencových skalách, kde dochází k drastickým denním i sezonním změnám ozáření, teploty, vlhkosti a také dostupnosti potravy. V článku popisujeme fyziologické a biochemické adaptivní mechanismy, které umožňují ovsenkám přežít na jejich extrémním stanovišti.
Použitá literatura:
Košťál V., Rozsypal J., Pech P., Zahradníčková H., Šimek P. (2013). Physiological and biochemical responses to cold and drought in the rock-dwelling pulmonate snail, Chondrina avenacea. Journal of Comparative Physiology B 183, 749-761
Chondrina avenacea is a pulmonate snail dwelling on exposed rock walls where it experiences drastic daily and seasonal fluctuations of abiotic conditions and food availability. In this paper, we describe the physiological and biochemical adaptive mechanisms that allow the snails to survive in their extreme microhabitat.
-
Léto 2010 na lokalitě Solvayovy lomy v CHKO Český kras. Foto P. Pech
-
Podzim 2010 na lokalitě Solvayovy lomy v CHKO Český kras. Foto P. Pech
-
Zima 2010 na lokalitě Solvayovy lomy v CHKO Český kras. Foto P. Pech
-
Ovsenka skalní (Chondrina avenacea) se vyskytuje celoročně na lomové stěně. Dospělí plži s průměrnou délkou ulity 7 mm jsou aktivní, pokud jim to vlhkost a teplota dovolí a když nacházejí dostatek potravy (nárůsty řas a lišejníků na skále). Foto P. Pech
-
Dospělí jedinci na podzim vstupují do zimního spánku (hibernace). Foto P. Pech
-
Zimu dopsělí plži přečkávají nejraději v puklinách skály. Foto P. Pech
-
Fyziologické změny spojené s dormancí ovsenek skalních. Po zatažení do ulity přechází plž na přerušovaný (diskontinuální) způsob dýchání. Záznam produkce oxidu uhličitého (obr. 7) u jednoho jedince snímaný hodinu po zatažení do ulity ukazuje, že k výměně plynů docházelo zhruba v 5–7minutových intervalech. I při použití velmi citlivých přístrojů je poměr signálu během výdechu (šipka) oproti šumu během apnoické periody (tedy bez dechu; úsečka) na hranici měřitelnosti (normální hladina oxidu uhličitého ve vzduchu je 380 ppm). Orig. V. Košťál
-
U estivujících plžů je anaerobie výraznější, neboť apnoické periody jsou delší. Orig. V. Košťál
-
Na podzim vstupují plži do zimního spánku neboli hibernace. Před hibernací ještě vyprázdní střevo (šipka ukazuje trusinky), čímž se patrně zbaví potenciálních nukleátorů ledu a posílí svou schopnost podchlazovat tělní vodu (viz obr. 5). Blíže v textu. Foto P. Pech
-
Obrázek ukazuje rozdíl průměrné klidové hodnoty spotřeby kyslíku u aktivních plžů (duben 2010) a u těch, kteří právě procházejí letním spánkem neboli estivací (srpen 2010). Spotřeba kyslíku byla měřena pomocí Warburgova respirometru, vždy u 8 skupin plžů po 10 exemplářích v obou měsících. Během apnoických period přechází ovsenka na částečnou anaerobii, což dokazuje akumulace zplodin anaerobního dýchání, laktátu a alaninu (koncentrace jsou zjištěny pomocí plynového chromatografu spojeného s hmotnostním spektrometrem). Orig. V. Košťál