Během posledních několika let byly získány nové poznatky, které populační historii našeho druhu ukazují v docela jiném světle. Člověk moudrý (Homo sapiens), jehož počátky jsou kladeny do doby zhruba před 200 tisíci let v prostředí středoafrických savan, začal osídlovat Starý kontinent již v období před 120–80 tisíci let, kdy klimatické podmínky vytvořily příznivé prostředí i na území dnes vyprahlého Arabského poloostrova. Při pozdější kolonizaci Asie se setkal s několika archaickými populacemi jiných forem lidí, s nimiž se v menší míře mísil a získal od nich alely, které mu umožnily rychlejší adaptaci na nová prostředí. Došlo k jeho velké demografické i geografické expanzi. Díky rozvoji nových molekulárních technik, které se staly součástí studia současné genetické diverzity i archaické DNA, jsme nyní schopni rekonstruovat takřka všechny cesty našich předků při osídlování naší planety.
Použitá a citovaná literatura je uvedena v samostatném souboru ke stažení pod obrazovou galerií
The story describing the out-of-Africa expansion of modern humans begins 120 thousand years ago with new archaeological findings in the southern part of Arabia. It seems that a small part of the African population expanded rapidly around 70 thousand years ago to Eurasia and Australia, admixed there with archaic hominins, and expanded demographically and geographically more than had any human population before. Thanks to new molecular techniques implemented in the study of both contemporary genetic diversity and ancient DNA, we are finally able now to reconstruct almost all the routes taken by our ancestors in populating the Earth.
-
Kolísání mořské hladiny během pozdního pleistocénu a holocénu. Čísla v horní části odpovídají mořským izotopovým stupňům (MIS), které odrážejí poměry izotopů kyslíku (18O/16O) zjištěné ve schránkách odumřelých mikroorganismů na dně moří – vypovídají o změnách teploty a tání ledovců, které ovlivňovaly výšku mořské hladiny. Je patrné, že dnešní hladina dosahuje zhruba úrovně před 120 tisíci let. Orig. M. Chumchalová
-
Model sériového efektu zakladatele. Diverzita dceřiných populací je ochuzena o některé alely – znázorněné barevnými body – rodičovských populací. Blíže v textu. Orig. M. Chumchalová. Upraveno podle: N. A. Rosenberg a J. T. L. Kang (2015), s laskavým svolením Genetics Society of America
-
Prostorové rozložení jednotlivých větví fylogenetického stromu mitochondriální DNA (mtDNA) lidských populací. V rámci každé z větví jsou vyznačeny hlavní mutace, podle nichž mohou být tyto populace diagnostikovány. Upraveno podle: T. Kivisild (2015), s laskavým svolením autora
-
Cesta anatomicky moderního člověka (AMČ) ze subsaharské Afriky a mísení s archaickými homininy. Hnědě jsou označeny pravděpodobné trasy našich dávných předků z Afriky a kruhy značí pravděpodobná místa hybridizace. S neandertálci (Homo neanderthalensis) se AMČ mísil sice na Předním východě, pozdějšími migracemi však byla tato příměs zanesena nejen po celé Arábii, ale v menší míře zpětně i do Afriky. Upraveno podle: R. Veeramah a M. Hammer (2014). Orig. M. Chumchalová
-
Kromaňonský lovec (člověk moudrý – Homo sapiens), Předmostí III. Orig. P. Modlitba
-
Výroba sošek (H. sapiens). Orig. P. Modlitba, z knihy J. Maliny Mluvící prahrnec a jiné prapříběhy (Akademické nakladatelství CERM, Brno 2012)