Původ hub je stále zahalen velkou neznámou, a to především z důvodu chybějících fosilií. Na druhou stranu k výraznému pokroku došlo v datování na základě molekulárních hodin spolu s kalibrací jasně interpretovatelnými fosiliemi. Tento postup umožňuje poměrně přesně datovat nejvýznamnější historické události.
Použitá literatura:
ELSIK, William C.; JANSONIUS, Jan. New genera of Paleogene fungal spores. Canadian Journal of Botany, 1974, 52.5: 953-958.
KIRSCHNER, Roland; PIEPENBRING, Meike. A new hyphomycete genus and species with pectinate conidia from a rainforest in Panama—a living fungal fossil?. Mycological Progress, 2006, 5.3: 136-138.
SMITH, P. H. Fungal spores of the genus Ctenosporites from the early Tertiary of southern England. Palaeontology, 1978, 21.3: 717-722.
The origins of fungi are still shrouded in mystery, above all because of the absence of fossils. However, substantial progress in dating has been achieved, based on the molecular clock together with calibration of clearly interpreted fossils. This approach facilitates relatively precise dating of the most important historical events.
-
Houbové hyfy na výbrusu kmene jehličnanu Taxodioxylon taxodii ze spodního miocénu (stáří 20 milionů let). Zuhelnatělý kmen byl nalezen v Mostecké pánvi Jakubem Sakalou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Foto O. Koukol
-
Přezky (viz šipka) na přehrádkách hyf stopkovýtrusné vratičky granátové (Tomentella punicea, plesňákotvaré – Theleporales). Foto O. Koukol
-
Konidiofory zakončené charakteristickým měchýřkem s konidiogenními buňkami, fialidami, u kropidláku Aspergillus janus. Morfologicky identické konidiofory byly nalezeny i v třetihorním jantaru. Foto O. Koukol
-
Konidie současné vřeckovýtrusné houby druhu Ctenosporium pectinatum (a) se velmi podobají sporám nalezeným v eocenních a oligocenních sedimentech a pojmenovaným Ctenosporites (b). Podle: R. Kirschner a M. Piepenbring (2006), P. H. Smith (1978), W. C. Elsik a J. Jansonius (1974). Orig. O. Koukol
-
Plodnice špičky Wettsteinovy (Marasmius wettsteinii, pečárkotvaré – Agaricales) charakteristické tenkými a rýhovanými klobouky. Foto O. Koukol
-
Světlé kupky na listech jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) – ložiska konidií stopkovýtrusné houby Bartheletia paradoxa. Foto O. Koukol