Tiskové zprávy

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v prosinci 2017 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím, mezi nimiž tentokrát z důvodu probíhající výměny nebyla zařazena vláda.

Ve svém pravidelném prosincovém šetření se CVVM opět zaměřilo na nadcházející volby do úřadu prezidenta republiky. Položené otázky zkoumaly ochotu zúčastnit se prezidentských voleb, koho by v nich případně lidé volili a rovněž přijatelnost jednotlivých kandidátů na prezidentský úřad.

V šetření realizovaném v prosinci 2017 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

CVVM v rámci výzkumného programu „Paměť v digitálním věku“ podpořeného Strategií Akademie věd AV21 přeložilo do anglického jazyka několik tiskových zpráv z prvního pololetí letošního roku, s cílem poskytnout výsledná zjištění nejenom česky mluvícím zájemcům. Anglické zprávy jsou dostupné u již dříve publikovaných anotací.

Do říjnového šetření zahrnulo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek, ve kterých respondenti posuzovali svoji důvěru ke skupinám lidí vyjadřujících se k veřejným otázkám. Nejprve hodnotili, zda se jejich rozhodnutí řídí spíše názory odborníků nebo obyčejných lidí. V následující otázce pak uváděli, nakolik důvěřují některým konkrétním skupinám lidí vyjadřujících se k situaci v České republice.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálně-ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

V říjnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků a k zavádění tzv. imigračních kvót pro jednotlivé státy EU, podle nichž by příchozí imigranti měli být mezi tyto státy přerozdělováni. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Nově do výzkumu byla zařazena otázka týkající se přijímání uprchlíků z muslimských zemí za předpokladu, že by odmítnutí mělo za následek ztrátu peněz z evropských fondů, a dvě otázky zjišťující povědomí a postoje ve vztahu k migračním kvótám. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Šetření rovněž zkoumalo, jak lidé v souvislosti s vývojem situace hodnotí působení Evropské unie, české vlády a českého ministerstva vnitra. Tato tisková zpráva nabízí i srovnání některých názorů veřejnosti v České republice, na Slovensku a v Polsku.

V říjnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

Při příležitosti výročí pětadvaceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., a Inštitút pre verejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus výzkumy mapující názory české a slovenské veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států.

V rámci říjnového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.