Přednáška prof. Andrease Zicka z univerzity v Bielefeldu na ožehavé téma islámské radikalizace v Evropě se konala 8. prosince 2017 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Pořádal ji Program migrace společnosti Člověk v tísni. „Bohužel jsme v poslední době svědky toho, že toto téma je politicky zneužíváno. Myslíme si, že je velmi málo fór, jež by jej projednávala čistě odborně a apoliticky,“ vysvětlila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, proč největší česká výzkumná instituce poskytla prostory pro diskusi.

Hrozba islamistické radikalizace zasahuje především mladé lidi. V sousedním Německu počet přívrženců salafistického hnutí neustále stoupá a v současnosti jejich počet přesahuje 10 tisíc. Většinu z nich přitom tvoří lidé narození v Německu. Převážná část z přívrženců salafismu sice odmítá násilí, ale právě z radikálnějších skupin tohoto islámského proudu se rekrutují ti, kteří jej považují za legitimní, nebo se ho dokonce sami nezdráhají použít (džihádisté).

Islamolog Kaan Orhon a Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky

Islamolog Kaan Orhon z poradny Hayat v Bonnu zdůrazňuje, že salafismus získává přívržence především mezi mladými. Působí na ně tím, že využívá západní popkultury a vytváří vlastní „gangy“ či subkulturu, využívá zkratkovité propagandistické metody, které cílí na muže i ženy.


Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová

Skutečnost, že je zaměření na mládež klíčové, potvrzuje i Andreas Zick. Ačkoli se diskuse ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit, jeho příspěvek zazněl v audio podobě a s přeloženou prezentací do češtiny. „Radikalizace začíná, když se lidé cítí být izolováni. Roli hraje pocit bezvýznamnosti, bezmoci a absence vazeb. Verbíři jim nabízejí identitu.“


Tomáš Lindner z Respektu



Radikalizaci je obtížné zamezit. Konec konců ani teroristické činy v Evropě poslední dobou nevykazují společné rysy – jde často o útoky jednotlivců, které nikdo přímo neřídil. Trendem v poslední době jsou malé buňky – spolky bez jasného vůdce. Podle odhadů jen za rok 2016 odešlo z Německa bojovat (především za Islámský stát) přibližně 940 radikalizovaných osob. Asi pětinu z nich přitom tvořily ženy a třetina se již vrátila zpět do Německa.

Má také tento fenomén řešení? Odborníci se shodují, že nejlepší je radikalizaci správně pochopit, ukázat mladým lidem cestu a provázet je – udělat něco předtím, než se začnou radikalizovat.

Připravil: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Wikimedia Commons