Volby a strany

V rámci svého listopadového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo podzimními volbami do krajských zastupitelstev. Otázky se zaměřovaly na základní aspekty volebního chování. Zjišťovaly důvody volební účasti, motivaci pro volbu preferované strany a časový horizont, v němž se dotázaný pro stranu rozhodnul. Nevoliči pak byli dotazováni na důvody své neúčasti.

V listopadovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Rozhodování koho volit nemusí vždy znamenat názorové ztotožnění se s konkrétní stranou. Centrum pro výzkum veřejného mínění se proto ve svém říjnovém šetření zajímalo o obecnou politickou orientaci respondentů. Ti tak byli kromě standardní otázky na stranu, již by volili do Poslanecké sněmovny, rovněž dotázáni, jaký politický názor je jim nejbližší.

V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) byl dán větší prostor problematice politických stran, zejména důvodům, proč se lidé k politickým stranám přidávají a nakolik je správné, aby občané do politiky vstupovali z uvedených důvodů.

Zářijové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se vedle dalších témat zabývalo hodnocením politických stran. Respondenti byli dotázáni, nakolik důvěřují pěti největším parlamentním stranám. Otázka na důvěru byla doplněna dalšími, které zjišťovaly názory lidí na politické působení jednotlivých subjektů. Dotázaní se vyjadřovali například k tomu, nakolik jsou jednotlivé strany zárukou demokratických poměrů, do jaké míry jsou schopny obhajovat zájmy České republiky, disponují-li výraznými osobnostmi či zda se pouze starají o získání moci.

V říjnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Všem dotázaným s volebním právem (s výjimkou obyvatel Prahy) byla položena otázka „V říjnu se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 54 % dotázaných, záporně 33 % a 13 % nevědělo.

Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Vašeho krajského zastupitelstva?“.

V zářijovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V červnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V květnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.