Práce, příjmy, životní úroveň

Do červnového výzkumu zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) otázku zjišťující, jakou prestiž mají vybraná povolání u české veřejnosti. Respondentům byl předložen seznam šestadvaceti nejrůznějších profesí, kterým měli dotázaní přiřadit určitý počet bodů od 1 do 99. Nejmenší počet bodů, 1 bod, znamenal, že si povolání váží nejméně, naopak 99 bodů vyjadřovalo nejvyšší prestiž daného povolání.

Červnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo názory českých občanů na úroveň nezaměstnanosti v ČR. Respondenti dále také hodnotili situaci na pracovním trhu v místě bydliště a též nás zajímalo, jak by postupovali při hledání nové pracovní pozice v případě nezaměstnanosti.

V rámci svého dubnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

Říjnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak občané ČR pohlíží na finanční situaci svých domácností. Z tohoto hlediska měli především hodnotit, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy, ale také vyjadřovali subjektivní pocit chudoby. Dále nás zajímalo, které z uvedených potřeb jim jejich výše příjmu umožňuje uspokojit a které nikoli.

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém červnovém šetření zjišťovalo, které aspekty pracovního života považují Češi za důležité a které nikoliv. Dotázaným byla předložena baterie 8 výroků týkajících se zaměstnání a u každého z nich pak vyjadřovali, zda je pro ně „velmi důležitý“, „spíše důležitý“, „spíše nedůležitý“, „zcela nedůležitý“.

Červnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se zabývalo problematikou nezaměstnanosti. Zajímalo nás nejen to, jakým způsobem hodnotí čeští občané současnou a budoucí úroveň nezaměstnanosti, ale také jejich názory na složitost nalezení nového zaměstnání v případě nezaměstnanosti či pravděpodobnost toho, že oni sami přijdou o zaměstnání. Součástí zprávy je také časové srovnání výsledků s předchozími výzkumy a třídění podle základních sociodemografických charakteristik.

V červnovém šetření zkoumalo CVVM prestiž vybraných povolání u české veřejnosti. Všem respondentům byl předložen seznam šestadvaceti profesí s instrukcí: „Na seznamu jsou uvedena některá povolání. Vyberte povolání, jehož si vážíte nejvíce, a dejte mu 99 bodů. Pak vyberte takové, jehož si vážíte nejméně, a obodujte je číslem 01. Poté postupujte odshora dolů a všem zbývajícím přiřaďte body od 02 do 98 podle osobního uvážení.

Dubnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo subjektivní pocity Čechů ohledně životní úrovně jejich domácností. První skupina otázek se zaměřovala spíše na obecnější hodnocení, kdy měli čeští občané vyjadřovat, zda považují svou domácnost za chudou či bohatou, zda je pro ně obtížné vyjít se současnou výší příjmů a zda se v průběhu minulého roku musela jejich domácnost potýkat se závažnější finanční tísní.

V dubnovém výzkumu nás mimo jiné zajímalo, jak občané nahlížejí na současný stav některých sociálních podmínek v České republice. Naši tazatelé se tedy respondentů ptali na to, jak by hodnotili situaci v tuzemsku, pokud jde o možnost získání bytu; finanční možnosti k založení rodiny; možnosti mít děti; zabezpečení ve stáří; podmínky života zdravotně postižených; možnost pracovat, být zaměstnán; přístup ke zdravotní péči a možnost přístupu ke vzdělání.

Ze všech zkoumaných podmínek občané hodnotí převážně příznivě pouze stávající možnosti přístupu ke vzdělání (79 % pozitivně, 14 % kriticky) a přístup ke zdravotní péči (65 % / 32 %). U všech ostatních podmínek jednoznačně převažují kritické hlasy, přičemž relativně nejhůře lidé hodnotí možnosti získání bytu (74 % to vnímá kriticky, 21 % pozitivně), finanční podmínky pro zakládání rodin (72 % kriticky, 23 % pozitivně) a zabezpečení ve stáří (71 % kriticky, 17 % pozitivně).