Její symptomy mohou být rozděleny do tří skupin:

• pozitivní (halucinace, bludy)
• negativní (emoční otupělost, neschopnost prožívat kladné emoce a city – anhedonie)
• kognitivní (poznávací)

Příčiny této nemoci nejsou dosud uspokojivě objasněny. My se zabýváme studiem neurobiologie kognitivních symptomů a mechanizmu účinku antipsychotik na tyto symptomy. Svými výsledky se podílíme na formování vědeckého pohledu, který v rozvoji tohoto onemocnění klade důraz na roli kognitivních příznaků, včetně poruch pozornosti a exekutivních funkcí (schopnosti posuzování, plánování). V dřívějším pojetí této choroby bylo totiž poškození kognice chápáno pouze jako sekundární symptom a/nebo jako vedlejší účinek podávání antipsychotik.

 

A jak testujeme kognitivní funkce zvířecích modelů? V Morrisově vodním bludišti sledujeme, jak se potkan dokáže orientovat v prostoru a jak rychle se naučí doplavat v bazénku na skrytý ostrůvek umístěný těsně pod hladinou (vlevo). Podobně v otáčejícím se bludišti se potkan učí vyhnout vymezené části prostoru, ve které dostává slabou elektrickou ránu (vpravo). Ilustrace Marie Entlerová

 

Vědecká oddělení:

NEUROFYZIOLOGIE PAMĚTI