Fyziologický význam plasticity bílé tukové tkáně a její vztah k rozvoji obezity
Dostatečná plasticita bílé tukové tkáně je nezbytná pro optimální nastavení metabolických procesů v reakci na měnící se podmínky vnějšího prostředí. Metabolická plasticita tkáně souvisí s její buněčnou plasticitou, tzn. změnami ve velikosti a počtu buněk ve tkáni. Ověříme hypotézu, že plasticita tukové tkáně, zejména proliferační potenciál tukových buněk, je důležitým faktorem omezujícím toxické působení mastných kyselin uvolňovaných během spalování tukových zásob. Snížená schopnost organizmu aktivovat tyto procesy by mohla mít negativní vliv z hlediska náchylnosti k obezitě a dalším metabolickým onemocněním.
Předběžné výsledky dosažené s pomocí myšího modelu rezistence (inbrední kmen A/J) nebo náchylnosti (kmen C57BL/6J) k dietou-indukované obezitě naznačují význam plasticity tukové tkáně pro prevenci obezity vlivem omega-3 mastných kyselin a také pro spalování tuků během působení chladu. Myši těchto dvou kmenů požijeme pro další pokusy s cílem:
- charakterizovat buněčnou plasticitu bílé tukové tkáně během působení omega-3 mastných kyselin nebo v chladu;
- posoudit provázanost mezi angiogenezí a adipogenezí během přestavby bílé tukové tkáně; a
- analyzovat imunitní odpověď a roli makrofágů v tukové tkáni během její remodelace.
Výzkum je podporován grantem GAČR č. 16-05151S (2016-2018, hlavní řesitel: MUDr. Jan Kopecký, DrSc., FgÚ AV ČR – na počátku projektu byl hlavním řešitelem projektu RNDr. Pavel Flachs, PhD).
© 2014 Fyziologický ústav AV ČR