Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci a Češi v české kultuře 19. století
Pojem loajalita užívají psychologové, sociologové, religionisté, právníci, kulturní a sociální historikové, spolu s politickými ekonomy nebo soudobými teoretiky managementu v souvislosti s poněkud nevyhraněnými termíny jako přísaha věrnosti, patriotismus, profesní loajalita, osobní integrita.
Od klasického vymezení v knize filozofa Josiaha RoyceThe Philosophy of Loyalty(1908) se výklad loajality vyvíjel jako povinnost, která klade neosobní (příp. nadosobní) povinnost nad pocit osobní zodpovědnosti. Loajalitu, projev vnitřní důvěry a závazku, lze uplatňovat vůči jednotlivci, skupině i společnosti. Za stěžejní lze přitom považovat otázku týkající se forem jejího uplatňování stejně jako hodnotovou ambivalenci její realizace. V poslední době bývá tato analytická kategorie užívána např. jako plodný koncept v historických pracích německých bohemistů (např. M. Schulze-Wessel (vyd.),Loyalitäten in der Tschechoslowakischen Republik 1918-1938. Politische, nationale und kulturelle Zugehörigkeiten, 2004; Volker Zimmermann, Peter Haslinger und Tomáš Nigrin (vyd.),Loyalitäten im Staatssozialismus: DDR, Tschechoslowakei, Polen, 2010), ovšem již předtím byl rozvíjen např. v americké sociolingvistice (Joshua Fishman,Language loyalty in the United States, 1966). O aktuálnosti problému loajality a loajálnosti v české společnosti svědčí mimo jiné i stálé debaty o vztahu Čechů k Habsburkům, katolické církvi, politickým institucím rakouské monarchie či šlechtě (a ovšem i směrem opačným), které však s pojmem loajalita vůbec nepracují, přestože vědomí její existence by vyjasnilo pozice jejích příznivců i oponentů.
Připravovaný 35. ročník plzeňského mezioborového sympozia se bude věnovat historickým kořenům vzniku a vývoje multinacionální česko-německo-židovské společnosti v rakouské monarchii „dlouhého“ 19. století. Bude si klást otázky po motivech a podobách jednání jednak stabilizujících a podporujících, jednak rozrušujících a destruujících politický, konfesijní, vojenský, společenský a kulturní systém českých zemí „dlouhého“ 19. století, které se odehrávaly prostřednictvím různých aktérů v různých kontextech, definovaných jazykovými, lokálními či časovými kritérii. Zvláštní pozornost přitom hodláme věnovat analýze loajality obyvatel českých zemí vůči habsburskému rodu, vůči české kultuře (ať již definované zemsky či jazykově) či „nadnárodním“ institucím monarchie (církve, vojsko, školství). Zajímají nás přitom pochopitelně i postoje těch, kteří loajální postoje odmítali z různých důvodů dodržovat.
Nad tímto brizantním tématem, zasahujícím svými otázkami i do dnešního, zdaleka ne harmonizujícího se globálního světa, je třeba uvažovat v širším rámci – jak napříč jednotlivými oborovými disciplínami, tak v debatě s kolegy z dalších, zejména německy mluvících zemí. Zvolená doba realizace sympozia – v roce 2015, kdy bude Plzeň evropským městem kultury – potvrzuje tedy i (nejen) odbornou aktuálnost a závažnost naznačeného tématu.
Pořadatelem sympozia je Ústav dějin umění AV ČR v.v.i. a Ústav pro českou literaturu AV ČR v.v.i.
Pavla Machalíková:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Václav Petrbok:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Taťána Petrasová:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.