Nacházíte se

Aktuality

V roce 2005 byla udělena Nobelova cena R. Glauberovi, J. Hallovi a T. Honschovi za výsledky dosažené při budování základů kvantové optiky. Letos se dostalo uznání výsledkům komunity fyziků bádajících v oblasti atomové a kvantové optiky opět. Nobelovský výbor totiž ocenil celoživotní výsledky S. Harocheho a D. J. Winelanda, kteří se zabývali interakcí kvantových optických polí s jednotlivými atomy.

Projekt nejintenzivnějšího laseru světa pro uživatelský výzkum ELI Beamlines vstoupil do další fáze. Na staveništi v Dolních Břežanech nedaleko Prahy se dnes za účasti předsedy vlády Petra Nečase, ministra školství Petra Fialy, předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše a pražského světícího biskupa Václava Malého uskutečnilo slavnostní poklepání základního kamene budoucí stavby, v níž nalezne sídlo největší vědecký projekt v dějinách České republiky.

Fyzikální ústav AV ČR provozuje na Observatoři Pierra Augera u města Malargue na západě Argentiny od roku 2005 robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor; více informací na gloria.fzu.cz).

Nová studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu seznamuje veřejnost s oborovým přehledem výsledků českých výzkumných organizací. Autoři Štěpán Jurajda a Daniel Münich v ní identifikují pracoviště s největším množstvím excelentních výsledků ve vědních oborech v ČR. Studie poskytuje především relevantní indicie pro hledání odpovědi na otázku, na kterých pracovištích se v různých vědních oborech v ČR realizuje ve větším rozsahu excelentní výzkum.

Tier2 centrum ve FZÚ, které spravuje tým Výpočetního střediska, je zapojeno do složitého řetězce zpracování dat z LHC experimentů ALICE a ATLAS v CERN. Právě velký projekt ATLAS (spolu s podobným projektem CMS, kterého se ale neúčastníme) oznámil dne 4. 7. 2012 objev nové částice. Může to být dlouho hledaný Higgsův boson, to ověříme až po nabrání dalších dat v průběhu tohoto roku.

Ve středu 4. července 2012 proběhl v CERN seminář „Současný stav pátrání po Higgsově bosonu na LHC“. Na tomto semináři oznámili představitelé dvou experimentů na velkém urychlovači hadronů LHC, ATLAS a CMS, nezávisle objev nové částice – bosonu o hmotnosti zhruba 126 GeV/c2. Na široké mezinárodní spolupráci experimentu ATLAS se podílejí i fyzikové a technici z Fyzikálního ústavu AV ČR a dalších institucí z ČR.

Fyzikální ústav Akademie věd České republiky pořádá 18. - 22. června 2012 spolu s Univerzitou Karlovou v Praze a Univerzitou Palackého v Olomouci mezinárodní workshop Observatoře Pierra Augera zaměřený na analýzu kosmického záření s nejvyššími energiemi.

Spintronika dnes hraje klíčovou roli v oblasti magnetických pamětí a senzorů. V blízké budoucnosti se očekává, že umožní mimo jiné výrobu vysokokapacitních magnetických operačních pamětí a novou architekturu integrující paměťové a logické prvky, která povede k rychlým a energeticky úsporným počítačům. Aplikace v mikroelektronice představují důležitou motivaci pro obor spintroniky. Neméně důležitá je i role, kterou hraje spintronika v oblasti základního fyzikálního výzkumu.

Dosud jen domněnku, že spinová interakce elektronů je původcem supravodivosti ve sloučeninách těžkých kovů, se nyní podařilo potvrdit německým, českým a italským badatelům. Společným úsilím experimentátorů z Ústavu pro transuranové elementy v Karlsruhe a teoretiků z Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR v Praze a z Polytechniky v Turíně byla totiž poprvé jednoznačně určena symetrie parametru uspořádání v supravodivé fázi sloučeniny PuCoGa5.

Přenos úhlového momentu z kruhově polarizovaného světla do spinu elektronů umožňuje vybudit magnet z rovnovážného stavu na časových škálách kratších než pikosekunda. Tento efekt, díky kterému lze manipulovat spiny v magnetu pomocí krátkých laserových pulsů, představili vědci ze společné Laboratoře opto-spintroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Stránky