Příkladová studie
Emise síry
Pokud chcete obrázek nebo graf zvětšit klikněte na něj.
Depozice síry
Největším emisním zdrojem síry je spalování fosilních paliv, zejména pak hnědého uhlí. Česká republika patřila k nejvýznamějším emitorům oxidů síry. Od roku 1988 však došlo k dramatickým změnám. Odsířením bloků elektráren spalujících uhlí došlo ke snížení emisí síry do atmosféry. Pokles emisí oxidu siřičitého je znázorněn na grafu č. 1. Zdrojem dat je „Statistická ročenka životního prostředí ČR“.
Jak vypadají reálné výsledky z našeho povodí?
Depozice síry naměřená skutečně v životním prostředí cca 40 km od Prahy kopíruje trend popsaný v ročence pro celou ČR. Graf č.2 ukazuje, že depozice S poklesla od roku 1994 do roku 2000 z
Ovšem povodí Lesní potok je téměř zcela zalesněno... Pod stromy je depozice síry zcela odlišná. Nadzemní části stromu totiž zachycují plynné sloučeniny S (zejména SO2) ze vzduchu, ze kterých se po oxidaci a kontaktu s vodou mohou vytvářet další molekuly SO42-. Je známo, že jehličnany takto díky velkému adsorpčnímu povrchu, který tvoři jehlice zachytí částic více než stromy listnaté. Viz Graf č.3 a Obrázek č.1. Jehličnaté stromy navíc zachycují částice po celý rok, listnaté stromy jen po dobu kdy mají listy.
Pod jehličnatými stromy je tedy půda velmi silně okyselována a živiny důležité pro rostliny odtékají po rozpuštění půdní vodou. Z hlediska ochrany lesních půd by bylo účelné sázet více listnatých stromů.