GA AV

Projekt je zaměřen na stavbu pražské pánve Barrandienu (ordovik až devon mezi Prahou a Plzní), jejíž stratigrafie a paleontologie jsou velmi dobře zpracovány, ale tektonika postrádá kvalitní podklady a spolehlivou interpretaci. Existující data naznačují proměnlivost deformačních stylů, paleomagnetických směrů, geochemických rysů, sedimentárních facií a diagenetických změn v dílčích částech pánve. Hlavními cíli projektu jsou získání a interpretace nových dat vzniklých v rámci kooperace pracovních skupin orientovaných na tektoniku, paleomagnetismus, geochemii, facie a diagenezi. Projekt pomůže odstranit současné mezery ve znalostech o povaze a vývoji pražské pánve Barrandienu, jejích tektonických stylech a deformačních jednotkách. Přispěje k současné sumě informací o raném vývoji variské teránové mozaiky Českého masívu jako části středoevropských variscid.

Z černých břidlic a silicitů mrákotínského souvrství spodního siluru hlinecké zóny byl metodou objemových vzorků získán rozsáhlý graptolitový materiál, který bude spolu se staršími sběry uloženými v muzejních sbírkách systematicky zpracován a dále vyhodnocen pro účely biostratigrafie a paleogeografické i paleoenvironmentální interpretace vrstevního sledu souvrství. Současná kusá biostratigrafická data ze spodního siluru hlinecké zóny budou podstatně doplněna a poslouží k rekonstrukci původní sedimentární sukcese této silně tektonizované a nedostatečně odkryté jednotky. Biostratigraficky rozčleněný sled mrákotínského souvrství bude litostratigraficky korelován s obdobnými, dobře prostudovanými sekvencemi Barrandienu, durynského siluru a siluru Bardských hor. Porovnání vrstevních sledů přispěje k objasnění paleogeografického postavení spodního paleozoika hlinecké zóny v rámci variských jednotek Českého masívu.

Bude studována distribuce sv. plášťových a sp. korových (ultra)mafických uzavřenin v kenzoických vulkanitech Českého masívu (ČM), se zvláštním zaměřením na variace jejich složení a struktur a metasomatické projevy ve sv. plášti. Na základě pilotního výzkumu bude proveden výběr (cca 2-3) modelových lokalit každého horninového typu/asociace xenolitů (cca 6-8) v různých strukturních pozicích v rámci tafrogenních struktur i oblastí ČM. Na základě geochemických dat budou modelovány PTX podmínky krystalizace xenolitů a okolních hornin. Jejich mladší termální historie bude stanovena pomocí metody štěpných stop. Na základě zjištěných údajů budou provedeny odhady hloubek jejich původu a formulovány genetické modely vzniku xenolitových asociací v jednotlivých oblastech ČM a v rámci tafrogenních struktur. Tyto výsledky boudou sloužit jako podklad k modelaci hlubinného podloží oblastí ČM (zvl. ohareckého riftu) prováděného v napojení na mzn. geofyzikální projekty (např. BOHEMA).

Povrchová těžba v dobývacím prostoru bývalého Dolu Jan Šverma ve vnitrosudetské pánvi je velkou příležitostí k paleoekologickým výzkumům svrchnokarbonských (spodnowestphalských) bažinných biotopů, které u nás dosud nebyly prováděny. Jedná se o jedinou povrchovou těžbu (navíc časově omezenou) černého uhlí v České republice. Cílem projektu je na základě kombinace sedimentárně-geologických a paleontologických metod: -definovat rostlinná společenstva z hlediska druhového a rodového složení a charakterizovat paleoekologii biotopu, který společenstva obývala, -definovat sedimentární prostředí a hlavní sedimentární procesy těžených slojí a koexistujících klasických systémů, ve kterých rašeliniště těchto slojí vznikala.

Příkontaktní silicifikace doprovázející intruzivní/vulkanická tělesa a masivní silicifikace v podloží těsnících horizontů představují dva typy hydrotermální alterace s novotvořeným SiO2 vázané na hrubá klastika výplně příkopu oháreckého riftu (oligocén až miocén), jeho podloží a okrajových bloků (svrchní křída). Vazba těchto jevů na jiné typy mladé mineralizace (proželeznění, fluoritizace, barytizace) bude využita pro vysledování vývoje mineralizačních fluid (chemismus, teplota, pH) v čase. Především bude sledováno, jaká byla úloha zlomů, drcených pásem a intruzivních/vulkanických těles při transportu fluid. Pro okrajové části oháreckého riftu bude sestaven příslušný hydraulický model a porovnán s představou oběhu fluid v jiných riftových pánvích ve světě.

Ve vybraných krasových oblastech Slovinska, Slovenska, Maďarska, Polska a Čech bude prováděn paleomagnetický a magnetostratigrafický výzkum fluviálních a chemogenních jeskynních sedimentů zaměřený na rekonstrukci vývoje jeskynních systémů a sedimentačních procesů v jeskynních i na povrchu krasových oblastí. Vzájemná časová korelace sedimentárních sekvencí z různých krasových oblastí umožní zhodnotit obecně fungující mechanismy ovlivňující charakter povrchového i podpovrchového odvodňování. Změny v průtocích, vegetaci, intenzitě erose a zvětrávání budou sledovány pomocí magnetických indikátorů (anizotropie magnetické susceptibility, fázových změn minerálů, magnetické zrnitosti a dalších) s cílem definovat podmínky ovlivňující tyto procesy. Získané budou mít rozhodující význam pro posouzení podmínek a časového průběhu speleogeneze v různých krasových oblastech střední Evropy.

Cílem je stanovit petrogenetické aspekty vzniku a krystalizace nefelinitů až tefritů (37-30 mil. let) s vysokými a nízkými obsahy Ti, jež se vyskytují v intradeskové riftogenní pozici. Tyto alkalické bazaltoidy jsou charakterizovány obsahy TiO2 v rozsahu 2,6- 5,6 hm. %), a poměrem Ti/Y >500 a podobají se plateau bazaltům z velkých vulkanických provincií. Záměrem studie bude vyřešit také problematiku vzniku typů chudých titanem (<2,6 % TiO2) a s poměrem Ti/Y <500. Proto bude využito základní petrografické a geochemické studium (elektronová mikrosonda, stanovení stopových prvků pomocí ICP-MS a INAA, stanovení stáří K-Ar metodou, využití izotopických poměrů Sr,Nd a Pb, včetně studia magnetických vlastností hornin). Bude testována komagmatičnost k jednomu nebo několika magmatickým zdrojům, odlišnost krystalizačního vývoje (stupeň dekompresního tavení, magmatické míšení, kontaminace litosférou).

Hlavním cílem projektu je zjistit na podkladě vývojové série pulců různého ontogenetického stáří hlavní rysy larválního vývoje oligocénní žáby Eopelobates (Anura: Pelobatidae). Pulci jsou zachováni v podobě artikulovaných koster doplněných otisky měkkých částí těla a mohou být porovnáváni s obdobnými informacemi o vývoji Eopelobates anthracinus a Pelobates decheni z pozdního oligocénu Německa. Tyto ontogenetické vzorky oligocénních pulců budou dále porovnány s obdobnými vzorky recentních zástupců čeledi Pelobatidae, což umožní posoudit případné evoluční trendy během období od oligocénu do recentu. Jsou to také jediné početnější série pulců, které nepatří pipoidním žábám (Palaeobatrachidae, Pipidae). Totéž předpokládaně platí i pro nedávno objeveného nejstaršího pulce z pozdní jury Číny. Informace získané studiem larválního vývoje fosilních a recentních zástupců čeledi Pelobatidae mohou rovněž přispět k objasnění problematického taxonu "Eopelobates" ze svrchní křídy Severní Ameriky.

Srpnová povodeň roku 2002 představovala největší českou povodeň za posledních 500 let a tím i mimořádnou příležitost pro poznání epizodických procesů probíhajících v nivě. Dokumentace, výkopové práce a systematický monitoring vybraných lokalit byl zahájen okamžitě po povodni. Projekt je zaměřen na (1) celkové poznání hlavních sedimentačních a erozních procesů vázaných na povodně; (2) sledování proměn nivy včetně destrukce, bioturbace a inkorporace povodňových sedimentů do půdního pokryvu; (3) petrologickou, mineralogickou a geochemickou charakteristiku sedimentů včetně loužení a migrace vybraných stopových prvků; (4) sledování neobvyklých procesů spjatých se zvodněním sedimentů jako je podzemní městská eroze, soliflukce a struktury vzniklé promrzáním. Kromě obvyklého vědeckého výstupu je cílem projektu sestavení monografie sloužící k minimalizací škod během možných budoucích povodní a určené zejména pro lidi, kteří v nivě žijí.

Výsledkem projektu bude vymezení souborů dílčích pedogenetických procesů, které se v pleistocénu a holocénu v chráněných územích Prahy podílely na vývoji struktury půdního pokryvu. Široká škála půdních typů bude sloužit jako dlouhodobé standardy pro monitorizaci environmentálních změn, půdních režimů a specifikaci kombinace půdotvorných mikroprocesů. Environmentální změny budou charakterizovány na základě souboru pedologických analýz, především mikromorfologie, dále pak mineralogie včetně jílové, geochemie, geomorfologie a malakozoologie. Síť půdních profilů bude rovněž sloužit pro charakteristiku odlišností pedogeneze s fosilními půdami, kterých jednotlivé etapy vývoje probíhaly bez jakéhokoliv narušení člověkem.