Čeština
EnglishCo je u nás nového?
Den otevřených dveří 2008
Během dnů otevřených dveří v listopadu 2008 navštívilo naše pracoviště v Praze a v Olomouci přes 500 zájemců. Takhle to vypadalo v Praze Na Karlovce.
Ženšenové špagety
Rostlina pro listopad 2008
Léčivé rostliny se sbírají v přírodě, pěstují na zahradě či na poli. Někdy ale může být jejich zdrojem i biologická laboratoř.
Sebeobrana jabloní
Rostlina pro říjen 2008
Podzim je hlavní období sklizně jablek. Možná i vy sklízíte úrodu z vlastní zahrady. Pokud ano, patrně přemýšlíte, jak ochránit stromy před chorobami. Běžně to vyžaduje řadu postřiků za rok, někdy však lze chemickou ochranu značně omezit. Rostliny se totiž v mnoha případech dokáží bránit samy.
Genové co, kdy, kde
Rostlina pro září 2008
V genech, poskládaných na vlákně DNA, jsou instrukce pro vybudování organizmu. Konkrétní gen obvykle obsahuje „recept“ na výrobu jedné bílkoviny s přesně určenou funkcí. To však nestačí. Při stavbě domu je vám návod na přípravu betonu k ničemu, pokud ho budete lít na parkety nebo na pozemek před vybagrováním základů. Vždy musíte vědět nejen co dělat, ale také kde a kdy.
Hormonální vyhazovač
Rostlina pro srpen 2008
Jak se rostlina vyzná sama v sobě? Jak pozná, kam růst, kdy a kde vytvořit novou větev nebo kořen? Vývoj rostlin řídí hlavně hormony. K nejdůležitějším patří auxin.
Velkovýrobci bílkovin
Rostlina pro červenec 2008
Rostliny mohou sloužit jako bioreaktory – s nadsázkou řečeno „výrobci“ – biologicky aktivních bílkovin (proteinů) využitelných jako léčiva.
Požírači kovů
Rostlina pro červen 2008
Rostliny přijímají svými kořeny nezbytné minerální živiny. Se živinami se však do jejich těla mohou dostat i jedovaté těžké kovy, kterými člověk znečistil životní prostředí. Osudy těžkých kovů v rostlině můžeme sledovat pomocí autoradiografie.
Příběh stvoření
Rostlina pro květen 2008
Vznikají nové druhy organizmů jen v přírodě, nebo je dovedou „vyrobit“ i lidé? Odpověď nabízí Šlechtitelská stanice Hladké Životice.
Červenozelená abstrakce
Buňky z tkáňových kultur smrku, které byly zmraženy, skladovány v tekutém dusíku při teplotě -196 °C a pak rozmraženy. Díky speciálnímu barvení můžeme poznat živé buňky od mrtvých. Živé jsou zelené, mrtvé červené. Bližší informace najdete v příspěvku Buněčný semafor (rubrika Rostlina s příběhem). Všechny snímky K. Eliášová.