Cílem projektu je prozkoumat představy o vztahu legitimity politického a distributivního systému a jejich vzájemnou podmíněnost. Zabývá se také problematikou sociální nerovnosti a sociálního kapitálu. Zapojení do mezinárodní sítě umožňuje přistupovat k daným tématům v časové srovnávací perspektivě, která dovoluje srovnávat proměny představ v české společnosti, některých postkomunistických a západoevropských společnostech o těchto tématech od počátku 90. let.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 25, zobrazeno 11 - 20)
Trendy návratnosti českých šetření ukazují na zhoršení výzkumného klimatu v 90. letech. Problematické jsou míry nekontaktování a odmítnutí, ale velký význam mají i rozdíly ve výkonech výzkumníků. Relativní úspěšnost ČSÚ ukazuje, že prozíravé výzkumné strategie mohou být efektivní. Analýza dvou vln Evropského sociálního výzkumu odhaluje jak problémy, tak poukazuje na možnosti aplikace strategií zvyšování návratnosti
Cílem této studie je prozkoumat politickou informovanost českých občanů, a to jak z hlediska její distribuce ve společnosti, dimenzionality a jejích zdrojů, tak z hlediska jejího vlivu na politické postoje a jejich konzistenci. Studie ukazuje, že čeští občané vědí nejvíce o lokální a národní politice a jejích aktérech a nejméně o mezinárodní politice. Navíc je distribuce politických znalostí systematicky nerovnoměrná, což vede ke specifické formě politické nerovnosti.
Cílem této studie je prozkoumat politickou informovanost českých občanů, a to jak z hlediska její distribuce ve společnosti, dimenzionality a jejích zdrojů, tak z hlediska jejího vlivu na politické postoje a jejich konzistenci. Studie ukazuje, že čeští občané vědí nejvíce o lokální a národní politice a jejích aktérech a nejméně o mezinárodní politice. Navíc je distribuce politických znalostí systematicky nerovnoměrná, což vede ke specifické formě politické nerovnosti.
Cílem této studie je prozkoumat politickou informovanost českých občanů, a to jak z hlediska její distribuce ve společnosti, dimenzionality a jejích zdrojů, tak z hlediska jejího vlivu na politické postoje a jejich konzistenci. Studie ukazuje, že čeští občané vědí nejvíce o lokální a národní politice a jejích aktérech a nejméně o mezinárodní politice. Navíc je distribuce politických znalostí systematicky nerovnoměrná, což vede ke specifické formě politické nerovnosti.
Teorie národních voleb druhého řádu (SOET) je jednou z více-úrovňových teorií volebního chování, jež byla specificky vyvinuta k vysvětlení změn ve volebním chování mezi národními a evropskými volbami. Naše analýza ukazuje, že vzorce volebního chování predikované na základě SOET jsou zprostředkovány množstvím národních a regionálních faktorů.
Článek je pravidelným příspěvkem do Ročenky vydaváné jako součást časopisu European Journal of Political Research. Popisuje politické změny v ČR v průběhu roku 2007. Článek se zaměřuje na takové otázky, jako formování vlády, změny ve vládě a hlavní témata politiky.
Článek je pravidelným příspěvkem do Ročenky vydaváné jako součást časopisu European Journal of Political Research. Popisuje politické změny v ČR v průběhu roku 2006. Článek se zaměřuje na takové otázky, jako volby do Poslanecké sněmovny, změny ve vládě, politické strany a hlavní témata politiky.
Tato studie zkoumá vazby mezi postoji ohledně role vlády v hospodářství za použití dat z ISSP 2006. Studie potvrdila, že zdroje vazeb mezi postoji v ČR jsou obdobné jako v západní Evropě a USA. Konkrétně ukazuje, že třída, vzdělání a další socio-demografické charakteristiky mají minimální vliv na sílu vazeb. Naopak Conversovo tvrzení, že tyto vazby jsou determinovány zapojením do politiky, politickou informovaností a stranickou identifikací bylo potvrzeno.
Text analyzuje vliv volební účasti na volební zisky jednotlivých stran v České republice. Po představení základních teorií a strategií výzkumu vlivu volební účasti na zisky jednotlivých stran jsou testovány hypotézy o vlivu volební účasti na zisky stran.
Od začátku devadesátých let se v české společnosti traduje, že komunisti postupně začnou vymírat. Osmnáct let od převratu tomu ale nic nenasvědčuje. V této studii zjišťuji, kdy dojde k vymření komunistických voličů, resp. kdy podpora KSČM klesne pod pětiprocentní hranici. Za použití předpokladu čistého vlivu kohort modeluji hypotetické volební zisky KSČM. Hlavním zjištěním je, že v příštích patnácti letech nedojde k poklesu podpory KSČM pod pět procent na základě stárnutí jejích voličů.
Newsletter
Facebook
Twitter