Oddělení antické kultury a její recepce
Badatelské zaměření
Oddělení navazuje na dlouhodobou tradici bádání o antické kultuře a myšlení, jemuž byl položen základ již v někdejším Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV. Zabývá se výzkumem antické kultury a její recepcí v pozdějších historických epochách; v centru pozornosti týmu stojí především ty kulturní oblasti, které se vůči antickému dědictví nově vymezují a s antickou kulturou živě komunikují: jde především o drama a divadlo, literaturu a výtvarné umění. Antická kultura nepředstavuje uzavřený předmět zkoumání, ale je uchopována také antikou jako idea, kterou každá epocha naplňovala různými významy v závislosti na aktuálních potřebách a jejímž prostřednictvím tlumočila důležitá dobová témata. V pracích našeho oddělení je proto interpretován především způsob, jak je antika recipována v pozdějších stoletích, a analyzována díla, která se v pozdějších dobách antikou zabývala či inspirovala. Velká pozornost je rovněž věnována recepci antické kultury v českých zemích, jež byla ovlivněna specifickými kulturními, společenskými a historickými faktory.
Řešené projekty
Týmové projekty
ŘECKÁ TRAGÉDIE
(Jakub Čechvala – Alena Sarkissian)
Řecká tragédie nezpochybnitelně ovlivnila vývoj dramatu směrem k jeho moderní podobě. Tento projekt je zaměřen na zkoumání tohoto antického divadelního žánru v souvislostech: zabývá se jeho zázemím v dobovém duchovním i společenském kontextu, jeho teoretickou i praktickou reflexí v různých obdobích historického vývoje i dobovou praxi jeho divadelního provozování. Jakub Čechvala i Alena Sarkissian se řeckým dramatem a divadlem zabývají dlouhodobě: Jakub Čechvala jeho teoretickou reflexí, Alena Sarkissian jako teatrolog bere v potaz i otázky inscenace a produkce tragédie.
Výstupem z projektů budou studie v odborných periodicích, na jejichž základě vznikne odborná monografie, jež by měla jako první systematicky seznámit českého čtenáře s problematikou řecké tragédie.
SENECA A PROBLEMATIKA PŘEKLADU
(Daniela Čadková – Eliška Poláčková)
Pro vytvoření kvalitního překladu je třeba nejen dobře ovládat cílový jazyk i jazyk originálu, ale především mít důkladné znalosti překládaného autora, kulturně-historického kontextu a translatologie; v opačném případě vznikne překlad nekvalitní, který smysl originálu netlumočí, ale naopak zkresluje a zamlžuje. Překlad dramatu je o to náročnější disciplínou, že musí splňovat nejen nároky na literární kvalitu textu, ale také musí mít potenciál pro herecké ztvárnění. Překlady antických děl považujeme za jednu ze stěžejních činností, kterou je třeba systematicky pěstovat, neboť recepce antiky v české kultuře dnes kvůli mizivé znalosti staré řečtiny a latiny již nemůže probíhat jiným způsobem než právě skrze překlady originálních děl. Vzhledem k personálnímu složení oddělení bude naše překladatelská činnost směřovat nejdříve k antickému dramatu, případně jeho dobové reflexi. Sám překlad lze navíc považovat za specifickou podobu recepce antické literatury, na což poukazujeme také prostřednictvím teoretického zájmu o tuto problematiku.
Prvním výstupem projektu budou tři svazky nového českého překladu tragédií L. A. Seneky, neboť jejich české převody dosud většinou buď neexistují vůbec, nebo byly vydány pouze časopisecky. Třísvazkové dílo vyjde ve spolupráci s Evou Stehlíkovou v nakladatelství Větrné mlýny.
Spolupráce na projektech, jejichž řešiteli jsou jiné instituce
Databáze inscenací antického dramatu na českých jevištích je součástí evropských projektů Network of Research and Documentation of Performances of Ancient Greek Drama (Athény) a Archive of Performances of Greek and Roman Drama (Oxford). V rámci Union académique internationale v Bruselu se Jan Bažant rovněž podílí na projektu Corpus vasorum antiquorum.
Individuální projekty
ZOBRAZENÍ ANTICKÝCH MÝTŮ OD POČÁTKŮ DO DNEŠKA
(Jan Bažant)
Projekt zkoumá zobrazení antických řeckých a římských mýtů ve výtvarném umění od počátků v 8. století před Kristem až do současnosti. Prvním výstupem z projektu bude monografie Perseus a Medusa vydaná v nakladatelství Academia (viz Strategie AV21).
HEREC V ANTICE
(Alena Sarkissian)
Interdisciplinární výzkum problematiky herectví v antice, na pomezí klasické filologie a teatrologie. Výstupy budou odborné studie vedoucí k vytvoření monografie na toto téma.
Databáze
Antická inspirace ve výtvarném umění
Antika v nápisné kultuře českých zemí
Inscenace antického dramatu v českých zemích
Zapojení oddělení do Strategie AV 21
PERSEUS A MEDUSA
Publikace bude prvním výstupem z projektu Jana Bažanta Zobrazení antických mýtů od počátku do dneška. České obrazy, reliéfy a sochy inspirované antickými mýty jsou dnes pro většinu Čechů nesrozumitelné. Cílem této knihy je, aby znovu promluvily. Čtenář se seznámí s vývojem gramatiky a slovníku těchto zobrazení od antiky až po současnost. Publikace není určena pouze odborníkům, její text je v podstatě komentářem k autentickým pramenům – textům a především k pěti stům typickým zobrazením Perseova mýtu. Nejstarší zobrazené památky jsou z 2. tisíciletí př. Kr., nejmladší z roku 2013; pocházejí nejen z celé Evropy, ale i z Předního východu a Severní Ameriky. Mezi vybranými obrazy a sochami jsou i všechna zobrazení, která vznikla v českých zemích. Proč právě mýtus o Perseovi? Od svého vzniku byl spjat s viděním a zobrazováním, na němž je naše dnešní kultura postavena.
ANTICKÁ MYTOLOGIE V MODERNÍ ČESKÉ KULTUŘE
Kolektivní monografie bude sledovat projevy vztahování se k antice v českém veřejném diskurzu od 2. pol. 19. stol. do současnosti, jejichž společným jmenovatelem jsou mýty starověkých Řeků a Římanů. Dalším spojovacím článkem studií je metoda – antiku a její obraz budou autoři studií pojímat jako kulturní konstrukt. Mýtus byl vybrán proto, že se jedná o odkaz antické civilizace, který je i dnes stále živý. Obsahem publikace budou studie, které problematiku zkoumají z různých úhlů pohledu, což umožňuje mezioborové zaměření členů Oddělení antické kultury a její recepce KKS. Studie budou věnovány proměnám antických mýtů v české kultuře v celé řadě oblastí: v literatuře pro děti, odborné literatuře, výtvarném umění, na divadelních jevištích apod.
Editoři: Jakub Čechvala, Eliška Poláčková. Autorský kolektiv: J. Bažant, D. Čadková, J. Čechvala, J. Kepartová, E. Poláčková, M. C. Putna, A. Sarkissian.
Pedagogická činnost
KATEDRA DIVADELNÍ VĚDY FF UK
Oddělení v každém semestru vypisuje nejméně tři specializované kurzy založené na vlastním výzkumu našich pracovníků věnované nejstarším obdobím divadelních dějin v širších historických, kulturních a společenských souvislostech. Představujeme i obecněji antickou kulturu a její recepci v pozdějších stoletích. Na pedagogické činnosti se v různé míře podílejí všichni členové oddělení.
Blíže viz zde, v sekci Rozvrhy.
Dokončené projekty a vybrané významné publikace
KNIŽNÍ PUBLIKACE
Čechvala, Jakub – Poláčková, Eliška (eds.), Ve stínu hellénského slunce: Obrazy antiky v moderní české kultuře. Praha: Filosofia 2016, 455 s.
Sarkissian, Alena, Ať Múzy promluví: Tři byzantská kvazidramata. Červený Kostelec: Mervart 2013, 121 s.
STUDIE
Bažant, Jan, „Habsburg Mythology and Waldstein Palace in Prague“, in: H. Karner – I. Ciulisová – B. J. García García (eds.), The Habsburgs and Their Courts in Europe, 1400–1700. Between Cosmopolitanism and Regionalism. Wien: Österreichische Akademie der Wissenschaften – KU Leuven 2014, s. 73–99.
Bažant, Jan, „Classical Reception in the Czech Republic: An Introduction“, in: Z. Martirosova Torlone – D. LaCourse Munteanu – D. Dutsch (eds.), A Handbook to Classical Reception in Eastern and Central Europe. Chichester: Wiley – Blackwell 2017, s. 115–120.
Bažant, Jan, „The Classical Tradition and Nationalism: The Art and Architecture of Prague, 1860–1900“, in: Z. Martirosova Torlone – D. LaCourse Munteanu – D. Dutsch (eds.), A Handbook to Classical Reception in Eastern and Central Europe. Chichester: Wiley – Blackwell 2017, s. 133–145.
Čadková, Daniela, „Classical Antiquity in Czech Literature between the National Revival and the Avant‐Garde“, in: Z. Martirosova Torlone – D. LaCourse Munteanu – D. Dutsch (eds.), A Handbook to Classical Reception in Eastern and Central Europe. Chichester: Wiley – Blackwell 2017, s. 121–132.
Čadková, Daniela, „Antická dramata Jaroslava Vrchlického a jejich dobová recepce“, in: Listy filologické 136, 2013, s. 189–219.
Čadková, Daniela, „Vrchlického Hippodamie a její dobová recepce“, in: Listy filologické 136, 2013, s. 415–441.
Sarkissian, Alena, „The Case of the Oresteia: Classical Drama on the Czech Stage, 1889–2012“, in: Z. Martirosova Torlone – D. LaCourse Munteanu – D. Dutsch (eds.), A Handbook to Classical Reception in Eastern and Central Europe. Chichester: Wiley – Blackwell 2017, s. 146–158.
Sarkissian, Alena, „Rituál, válka, oběť a sňatek na českém jevišti: případ Ífigenie v Aulidě“, in: Listy filologické 136, 2013, s. 1–31.
