veřejná výzkumná instituce
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., uspořádá ve dnech 5.–7. února 2018 konferenci Proměny české slavistiky po roce 1989.
Cílem tohoto setkání bude nastínit vývoj i tematické směřování slavistických oborů na různých slavistických
pracovištích po roce 1989, představit transformaci slavistických oborů v České republice, ukázat metody výzkumu, nová témata apod.
Program... (pdf)
Byzantinoslavica – Revue internationale des études byzantines (ISSN 0007-7712),
Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien (ISSN 1210-9029),
Slavia, časopis pro slovanskou filologii (ISSN 0037-6736)
Libraries as well as scholarly and research institutions can subscribe our journals through Harrassowitz GmbH & Co.
All necessary forms and contact addresses are available on the website
www.harrassowitz.de
Byzantinoslavica – Revue internationale des études byzantines (ISSN
0007-7712)
Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien (ISSN 1210-9029)
Slavia, časopis pro slovanskou filologii (ISSN 0037-6736)
Ausländische Bibliotheken und wissenschaftliche Einrichtungen können
Abonnements unserer Zeitschriften beim Harrassowitz Verlag bestellen. Die
erforderlichen Formulare und Kontaktadressen finden Sie unter
www.harrassowitz.de
Slovanský ústav převzal záštitu nad mezinárodním projektem eTwinning 5. slovanský sborník povídkový.
We would like to ask all subscribers from abroad to contact us as soon as possible at our e-mail address distribution@slu.cas.cz and to inform us, whether they have received the latest issues of the journals Byzantinoslavica (LXXIV, 2016/1–2), Germanoslavica (28, 2017/1–2) and Slavia (85, 2016/3–4). Thank you for your understanding and cooperation.
Nous demandons à tous les abonnés étrangers de nous contacter aussi tôt que possible à l'adresse distribution@slu.cas.cz dans le but de nous faire savoir s'ils ont bien reçu les derniers numéros des revues Byzantinoslavica (LXXIV, 2016/1-2), Germanoslavica (28, 2017/1-2), et Slavia (85, 2016/3-4). Merci d'avance.
Wir bitten alle ausländischen Abonnenten, uns so schnell wie möglich zu kontaktieren. Die Emailadresse lautet: distribution@slu.cas.cz. Bitte teilen Sie uns mit, ob Sie die letzten Ausgaben der Zeitschriften erhalten haben. Dabei handelt es sich um: Byzantinoslavica (LXXIV, 2016/1–2), Germanoslavica (28, 2017/1–2), Slavia (85, 2016/3–4). Vielen Dank für Ihr Verständnis.
Просим всех зарубежных подписчиков наших журналов как можно скорее выйти с нами на связь по эл.адресу distribution@slu.cas.cz и сообщить нам, получили ли вы последние номера наших журналов Byzantinoslavica (LXXIV, 2016/1–2), Germanoslavica (28, 2017/1–2) и Slavia (85, 2016/3–4). Спасибо за понимание.
Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie zpřístupňuje ve zkušebním provozu rusko-českou elektronickou slovníkovou databázi na adrese http://slovnik.slu.cas.cz.
Byla dokončena heslová část slovníku, a všechna písmena jsou tedy přístupná.
Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie zpřístupňuje v elektronické podobě Ukrajinsko-český slovník neologizmů.
Zpřístupněný materiál byl původně shromažďován s cílem rozšířit a především aktualizovat dvoudílný Ukrajinsko-český slovník, vydaný v letech 1994–1996. Excerpce materiálu probíhala ve Slovanském ústavu od roku 1992 a zaměřila se na lexikum odrážející dynamické změny ukrajinské společnosti v posledních desetiletích. V ukrajinštině podobně jako v češtině se objevila nová slova ve sféře veřejné správy, národního hospodářství, velmi výrazně v oblasti počítačové techniky, elektroniky, reklamy, sportu aj. Často se jednalo o přejímky z cizích jazyků, mezi nimiž převládaly anglicizmy, příp. evropeizmy. Současně se do úzu dostávala dříve ve slovnících tabuizovaná slova popisující ukrajinskou národní etiketu, religiozitu či běžné společenské jevy předtotalitního období stejně jako výrazy pronikající z mládežnického, městského či dokonce kriminálního slangu.
na adrese http://www.facebook.com/SlovanskyUstav
Ve čtvrtek 26. dubna 2018 se v Akademickém konferenčním centru v Praze (Husova 4a, 110 00 Praha 1) uskuteční workshop Staroslověnština v digitálním věku, jehož cílem bude prezentace dosažených výsledků digitalizace staroslověnských slovníků zahrnutých do projektu „GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny“ a porovnání způsobu jejich zpracování s obdobnými projekty elektronických historických slovníků.
Více na projektovém webu www.gorazd.org.
30. května–1. června 2018 proběhne v Akademickém konferenčním centru v Praze (Husova 4a, Praha 1) již třetí mezinárodní konference Výzkum slovesné valence ve slovanských zemích včera a dnes. Toto setkání pořádá Slovanský ústav AV ČR, Instytut Slawistyki Zachodniej i Południowej Uniwersytetu Warszawskiego a Pracownia Pragmatyki i Semantyki Językoznawczej Uniwersytetu Warszawskiego. Cílem konference je ukázat vývoj valenčních přístupů a představit současné výzkumy syntaktických a sémantických vlastností sloves a tentokrát i podstatných a přídavných jmen.
Pozvánka... (pdf) Přihláška... (doc)
ČT 2 odvysílala premiérově 25. listopadu 2017, v reprízách pak ještě 29. listopadu nebo 1. prosince 2017 pořad Folklorika věnovaný Lužickým Srbům, na jehož přípravě se podílela naše kolegyně Katja Brankačkec.
Malý národ za našimi severními hranicemi procházel po staletí dramatickými proměnami. Historie Lužických Srbů je spjata s našimi dějinami. Území Horní a Dolní Lužice bylo od 14. do 17. století součástí volného státního celku zemí Koruny české a český král byl zároveň lužickým markrabětem. V současné době se Lužice nachází na území dvou německých spolkových zemí – Braniborska a Svobodného státu Sasko. Ovšem vztahy mezi Čechy a Lužičany jsou stále živé, o čemž v pořadu hovoří odborníci i Lužičtí Srbové, kteří se rozhodli svůj život spojit s Českou republikou.
Pořad Lužičtí Srbové na webu České televize...
V rámci edice Věda kolem nás vyšla brožura Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách. Seznámíte se v ní se staroslověnskou tradicí, která tvoří podstatnou a nedílnou část českého písemnictví, kultury a vzdělanosti. Zároveň je také součástí širokého proudu slovanského písemnictví, které se rozvinulo zejména u jižních a východních Slovanů. V předložené publikaci přehledným způsobem představujeme především výsledky literární činnosti, které vycházely z cyrilometodějského díla na Velké Moravě a které byly, jako jeho pokračování, součástí kultury středověkých Čech. Publikaci připravili členové Oddělení paleoslovenistiky a byzantologie (František Čajka, Martina Čechová, Václav Čermák, Martina Chromá, Vladislav Knoll, Václav Konzal, Petra Melichar, Štefan Pilát a Kateřina Spurná).
Brožuru si můžete zdarma vyzvednout v knihovně Slovanského ústavu, nebo je volně ke stažení zde.
V rámci edice Věda kolem nás právě vyšla informační brožura o projektu GORAZD, kterou pro vás připravili členové řešitelského týmu F. Čajka, M. Chromá, V. Knoll, Š. Pilát a K. Spurná. V brožuře najdete informace o projektu a jeho cílech, o technickém způsobu jeho řešení, seznámíte se též se slovníky do projektu zahrnutými, s jejich stručnou historií, se způsobem jejich digitalizace i s výhledy jejich budoucího rozvoje. Na obálce nechybí základní informace o Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i., jeho leckdy pohnutých dějinách i současné činnosti a projektech.
Brožuru si můžete zdarma vyzvednout v knihovně Slovanského ústavu, nebo je volně ke stažení zde.
Připravována je též anglická a ruská verze této brožury.
Ve středu 15. listopadu 2017 se v zasedacím sále Národní knihovny ČR uskutečnil literární podvečer věnovaný bulharskému básníkovi, publicistovi, folkloristovi a překladateli Petku R. Slavejkovovi, na jehož přípravě se podílel i náš kolega Marcel Černý.
Pozvánka... (pdf)
V rámci 17. ročníku festivalu Týden vědy a techniky Slovanský ústav AV ČR
uspořádal 8. listopadu 2017 Den otevřených dveří, při němž měli
návštěvníci příležitost seznámit se s aktuálním výzkumem staroslověnských
a církevněslovanských památek i byzantsko-slovanských vztahů či
ukrajinských dialektů, s novými způsoby zpracování překladových slovníků
slovanských jazyků (rusko-českého či slovinsko-českého), s výzkumem
evropských a slovanských literatur i s výzkumem činnosti ruské emigrace
v meziválečném Československu.
Knihovna nabídla zájemcům k nahlédnutí i k zakoupení publikace a časopisy
vydané Slovanským ústavem.
Pozvánka a program... (pdf)
Letohrádek Hvězda
Slavnostní vernisáž se uskutečnila v letohrádku
Hvězda ve čtvrtek 15. června 2017.
Otevřeno 16. června 2017—29. října 2017
denně kromě pondělí od 10 do 18 hod.
Památník národního písemnictví, Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Národní galerie v Praze a
Národní filmový archiv připravily výstavu Zkušenost exilu, která měla
široké veřejnosti představit fenomén meziválečné emigrace prchající z území bývalého ruského impéria
v reakci na revoluční události a následnou občanskou válku. Díky podpoře tehdejší
československé vlády se vedle Berlína, Mnichova, Paříže či Charbinu stala Praha v té době
jedním z nejvýznamnějších center první emigrační vlny z východu.
V několika tematických okruzích mohli návštěvníci sledovat osudy nejen
jednotlivých představitelů vědeckého, uměleckého, literárního a intelektuálního života
komunity, ale také vznik a činnost četných emigrantských organizací, sdružení a spolků na
našem území. Snahou autorů bylo zachytit širokou škálu působnosti meziválečného exilu, jeho
bohaté umělecké, odborné a organizační aktivity. Významnou expoziční rovinu tvořilo
zachycení vzájemných vztahů českého prostředí a emigrace, oboustranného obohacování a
vzájemného ovlivňování.
Pro návštěvníky výstavy byl připraven bohatý doprovodný program v podobě komentovaných prohlídek, tematických večerů a besed, naučných vycházek s výkladem či přehlídky dobových filmů, která se uskuteční ve spolupráci s Národním filmovým archivem a kinem Ponrepo.
Pozvánka... (pdf)
Doprovodný program... (pdf)
6. října 2017 zorganizoval Slovanský ústav spolu s Českým národním byzantologickým komitétem 2. den byzantologických studií, na kterém čeští a zahraniční vědci zabývající se byzantologickou problematikou představili svůj současný výzkum.
Program... (pdf)
V úterý 3. října 2017 se v prostorách Konferenčního centra v Husově ulici v Praze 1 jako pilotní akce mezinárodního projektu uskutečnil mezinárodní workshop na téma Krym – kulturní, literární a historické konotace. Výzkum je prováděn v rámci programu „Evropa a stát – mezi barbarstvím a civilizací“ podporovaného ze Strategie AV21.
Program a anotace příspěvků...
Pořad věnovaný 200. výročí objevu Rukopisu královédvorského a vydání Hankovy
Prostonárodní srbské múzy do Čech přenesené, který připravila Eva Ocisková, zazněl
na stanici Vltava v pátek 15. září 2017 večer.
O Václavu Hankovi, pro někoho významném českém vědci, překladateli,
knihovníkovi a archiváři Vlasteneckého muzea, pro jiné falzifikátorovi, o jeho
přednostech i slabostech zasvěceně hovořili Josef Langfelner, Václav Čermák,
Marcel Černý, Dalibor Dobiáš a Lubomír Sršeň.
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. (Oddělení vývoje jazyka) ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i. (Oddělení paleoslovenistiky a byzantologie) pod záštitou Českého komitétu slavistů uspořádaly v Akademickém konferenčním centru v Praze 16. května 2017 při příležitosti 100. výročí narození Vladimíra Kyase vzpomínkové odpoledne.
Program... (pdf)
V pátek 5. května 2017 navštívila SLÚ předsedkyně AV ČR prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., v doprovodu místopředsedy pro III. vědní oblast AV ČR PhDr. Pavla Barana, CSc., aby společně uvedli do funkce nově jmenovaného ředitele Mgr. Václava Čermáka, Ph.D., a zároveň poděkovali za odvedenou práci ve funkci ředitelky SLÚ v předcházejících dvou funkčních obdobích doc. PhDr. Heleně Ulbrechtové, Ph.D.
Dne 5. května 2017 uspořádal Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. Byzantologický den.
Program... (pdf)
V pátek 10. února 2017 navštívil Slovanský ústav velvyslanec Slovinské republiky v ČR, pan Leon Marc. V den výročí narození Matiji Murka (10. 2. 1861) předal ředitelce Slovanského ústavu, Heleně Ulbrechtové, publikace o překladech Bible do slovinštiny. Poté společně položili květiny na hrob Matiji Murka a poklonili se jeho památce.
Pro edici Věda kolem nás připravili naši kolegové Michal Vašíček a Růžena Šišková stručný, ale velmi poutavý nástin výzkumu jihokarpatských nářečí ve Slovanském ústavu. O poznání jihokarpatských nářečí se zasloužil především I. Paňkevyč (1887–1958), který popsal jejich fonetiku a morfologii a po celý život sbíral autentický materiál pro nářeční slovník. Po druhé světové válce se výzkum zaměřil hlavně na jihokarpatská nářečí východního Slovenska, kam byly v letech 1957–1967 organizovány pravidelné dialektologické expedice vedené Oldřichem Leškou a Andrejem Kurimským. Historicky velmi cenné záznamy z těchto expedic i z předchozího sběru I. Paňkevyče jsou uchovány v SLÚ a v současnosti převáděny do elektronické lexikální databáze a dále zpracovávány. V roce 2011 byl zahájen nový terénní výzkum na území Slovenska a Ukrajiny, jehož cílem je sběr současného nářečního materiálu.
Ke stažení na http://academia.cz/vyzkum-jihokarpatskych-nareci-ve-slu-av-cr.html.
Technická poznámka: Na obranu před roboty, shrabujícími a zneužívajícími e-mailové adresy, uvádíme na těchto stránkách místo kritického znaku @ zástupné znaky.